Lidé vymysleli mnoho modelů plateb. Některé fungovaly, některé ne. Jedním z těch modelů, které se ve výraznější míře neprosadily, jsou např. Beenz – tedy „fazole“. Autor tohoto obchodního modelu zdůvodnil jeho neúspěch tím, že virtuální peníze jsou spojeny s náklady, které se musí pokrýt. Jinými slovy, za virtuální měnu v hodnotě 5 dolarů si nekoupíte zboží v ceně 5 dolarů, ale zboží levnější.
Velmi úspěšnou metodou byl naopak systém **PayPal**, kterým mohli platit uživatelé na internetové aukci **eBay**. **PayPal** se nyní chystá expandovat do Evropy, kde by se mohl stát vhodným prostředkem pro převod peněz mezi uživateli z různých států EU. Potenciálním rivalem **PayPalu** je **Paybox**, což je mobilní platební systém založený na principu textových zpráv a zabezpečený PIN kódem.
Všechny uvedené způsoby placení využívaly čerpání peněz z bankovního účtu uživatele. Nemusí tomu tak být vždy – výjimku tvoří platby přes mobilní telefon. Ty využívají předplacený telefonní účet uživatele. Tímto způsobem si lidé např. mohou nechat zasílat loga a melodie z Internetu. V poslední době se objevují pokusy o rozšíření plateb přes mobilní telefon i na platby za internetový obsah a další mikroplatby.
**Datum vydání:** V/2002
Article source The Economist - The Economist online edition