Řada českých podnikatelů a majitelů firem přiznává, že neznají krátkodobý výhled dalšího cash-flow v jejich firmách. Mají sice dobré finanční výsledky v účetnictví, přesto se ale potýkají s nedostatkem peněz. Jak je to možné?
Cash-flow neboli tok peněz ve firmě lze důležitostí přirovnat ke koloběhu krve v lidském těle. Nedostatek jednoho i druhého vede dřív nebo později k jedinému – k nevyhnutelnému konci. Je to jasný a často velmi zdrcující údaj o tom, jak dobře nebo naopak jak špatně peníze uvnitř společnosti kolují.
Přitom řada českých podnikatelů a majitelů firem přiznává, že neznají krátkodobý výhled dalšího cash-flow na příští měsíc. Netuší, jaký efekt na jejich hospodaření budou mít zpožděné platby odběratelů, pokles tržeb apod. Nemají scénáře dopadu plánovaných investic. Chybí optimalizace finančních rozhodnutí. Dodnes bohužel není samozřejmostí, že by malí a střední podnikatelé sledovali množství přijatých a vydaných financí. Často v řízení firemních financí chybí naprostý základ.
Mnoho podniků se spoléhá výhradně na účetnictví, které je ale spíše pohádkou – v lepším případě – s dobrým koncem o hospodaření firmy. Naopak cash-flow je bohužel krutou realitou, odrazem reality bez příkras. Mnohdy se setkávám s přímou otázkou podnikatelů, jak je možné, že mají v účetnictví tak vysoký zisk, ale v pokladně a na účtu ty peníze nejsou.
Tak kde jsou ty peníze?
Řešením celé situace může být jen důkladná finanční analýza napříč firemní ekonomikou. Firma tím získá nezbytné finanční nástroje na řízení pohledávek a závazků a ujasní si efektivní způsob, jak pracovat s dlužníky. Pomyslným bonusem navíc je, že analýza usnadní hodnocení bonity odběratelů a například napoví, jak vysoký dodavatelský úvěr nastavit odběratelům nebo zda vůbec ještě dodat například další zboží zákazníkům, kteří dluží už příliš vysokou částku. Tedy problém, se kterým se potýká odhadem více než 70 % malých a středních českých firem.
Výjimkou nebyla ani jistá tuzemská stavební společnost. Po prvotním kontaktu proběhla důkladná finanční analýza, která ukázala jasně černě na bílém, že díky téměř nulovému řízení nákladů každým rokem klesala produktivita firmy, díky absenci přísného řízení pohledávek a závazků dochází ke druhotné platební neschopnosti a že díky chybějícímu předvídání cash-flow vedení firmy nepředchází ani stále častěji vznikajícím stresovým situacím zapříčiněným díky nedostatku hotovosti. Paradoxem tohoto konkrétního případu bylo, že firmě rostl rok od roku jak obrat, tak zisk. Na první pohled zvenčí velice atraktivní firma byla uvnitř „prohnilá“, a to kvůli neschopnosti majitelů pevně uchopit do rukou podnikovou ekonomiku. Kdo není schopen řídit firemní finance, nemůže dlouhodobě v podnikání přežít, byť navyšuje obrat sebevýš a byť roste i zisk.
Výše zmíněné firmě se nakonec podařilo pomoci, a to důsledným finančním řízením. To spočívalo v zavedení pravidelných 14 denní předpovědí cash-flow, jasného finančního plánu pro položky tržeb i nákladů, pravidelně se začali v trendu sledovat zůstatky na účtech i v pokladně. Jasně se definovala kritéria pravidelného měsíčního finančního reportingu, který připravovala účetní pro vedení firmy na základě předem daného návodu.
Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Zvýšila se úspěšnost a rychlost inkasa pohledávek, zracionalizovala se finanční rozhodnutí, postupně se začali v dílčích položkách snižovat náklady, vyjednali se lepší obchodní podmínky u stávajících dodavatelů, čímž opět klesly náklady a navíc se prodloužila doba splatnosti. Majitelé byly díky měsíčnímu finančnímu reportingu naprosto přesně v obraze, co se po číselně vyjádřené stránce děje v jejich firmě. Velice příjemným „vedlejším efektem“ zavedení tohoto finančního řízení firmy pak bylo výrazné snížení stresu nejen na majitele, ale také na zaměstnance.
Je stále velké procento podnikatelů, zejména z řad malých a středních podniků s českým kapitálem, které nepochopilo, jak velkým problémem je absence finančního řízení firmy. Přitom základní zásady tohoto finančního řízení jsou tak jednoduché, pragmatické a rychle aplikovatelné, že je pochopí každý člověk, byť je svou podstatou neekonom. Budu jen dalším v pořadí, kdo zopakuje, že k úspěšnému podnikání stačí často selský rozum a tužka s papírem, na němž si podnikatel vše dobře propočítá.