Znalostní audit (zvaný též K-Audit) by měl být vždy první a hlavní fází jakékoli iniciativy v oblasti správy znalostí. Bez provedení znalostního auditu není možné úspěšně implementovat jakýkoli program nebo systém správy znalostí. Audit pomůže firmě ušetřit náklady na informační technologie, protože dokáže přesně určit, jaké nástroje a řešení jsou pro konkrétní osoby v organizaci nejvhodnější.
Právě lidé si budou na nový systém zvykat a budou se jej učit používat. Proto by se znalostní audit měl týkat právě jich, stejně jako konzultace nákupu a implementace vhodného systému pro správu znalostí. Před implementací systému správy znalostí je třeba zjistit, jaké informace a znalosti se ve firmě používají a kdo je používá. Zjišťují se znalostní schopnosti a kapacity organizace a provádí se důkladné prozkoumání stávajících zdrojů a aktivit v oblasti správy znalostí.
K-Audit zjišťuje fakta, analyzuje je, interpretuje a vytváří shrnutí, na základě kterého se mohou odpovědní vedoucí dále rozhodovat. Součástí auditu je i studie informačních a znalostních strategií organizace, struktury znalostí a toku znalostí mezi jednotlivými zaměstnanci a podnikovými jednotkami.
Jak již bylo uvedeno, v centru pozornosti musí stát zaměstnanci. Bohužel se velmi často zapomíná na ty, kteří přímo nepracují se znalostmi a informacemi. Dnes se však všichni zaměstnanci ve firmě dají považovat za znalostní pracovníky, protože všichni vytváří, předávají a přijímají znalosti, byť i v rámci velmi malé skupiny lidí. Jejich znalosti jsou pro organizaci stejně důležité jako znalosti specializovaných odborníků.
**Datum vydání:** V/2002
Article source Knowledgeboard.com - knowledgeboard Resources and Information