I dnes se v řízení podniků objevují stejné chyby, které popsal americký marketingový odborník Don Fuller již v šedesátých letech minulého století. V řadě případů ohrožují dokonce celou existenci podniků. Na co je tedy třeba dát si pozor?
- Velký problém nastává, když generální ředitel nebo jiný vysoký manažer nedokáže delegovat úkoly. Řeší pak práci podřízených, operativní a taktické problémy. Nezbývá mu však již čas na strategické plánování a řízení. Není schopen přemýšlet nad zásadními vizemi podniku. Je třeba naučit se přenášet řešení méně důležitých problémů na podřízené.
- Problémem je také častá bezprizornost jednotlivých rozhodnutí. Objevují se rozhodnutí, o kterých nikdo neví, kdo je vydal. Zaměstnanci jsou pak zmatení a raději se do plnění úkolů nepouštějí. Před každou pracovní operací je proto nutné stanovit jednotlivé pravomoci a odpovědnosti za splnění daných úkolů.
- Často se také stává, že v podniku je do řešení nějakého problému zapojeno příliš mnoho lidí. Fuller k tomuto problému dodává: „ Kdykoli je někdo za něco odpovědný někomu, kdo není jeho přímým nadřízeným, měl by to také vědět, a ne se divit, proč tomu tak je.“
Podniky by měly pamatovat na čtyři základní úrovně řízení podniku:
- operační úroveň (řadový pracovník),
- dozorčí úroveň (skupina),
- střední úroveň (oddělení),
- nejvyšší úroveň (podnik).
-kk-