Nepodceňujte atmosféru na pracovišti a firemní kulturu ve vaší firmě. Nespokojení zaměstnanci a jejich vysoká fluktuace můžou mít fatálnější následky na vaše podnikání, než byste čekali. Jak to dělají v zahraničí?
České firmy v mnoha ohledech pečlivě sledují zahraniční trendy. Inspirovaly se změnami pracovního prostředí (kanceláře open space, které jsou dnes již na ústupu), zkouší nové nástroje prodeje i marketingu (obsahový marketing, guerilla marketing) apod. Jen ale nepatrné procento z nich ze zahraničí přijalo vzor téměř nejdůležitější – rozvoj firemní kultury. Zejména pak podniky malé a střední.
Zahraniční firmy si jasně uvědomují, že problémy firmy vždy netkví jen v jasně zřejmých příčinách, jako je nehospodárnost, špatné cash-flow nebo nedokonalý produkt. Na ekonomické zdraví firmy má značný vliv přetížení majitele či manažerů, stres, nedostatek důvěry uvnitř firmy, nízká otevřenost managementu vůči zaměstnancům, vysoká fluktuace zaměstnanců, která je způsobená právě nezdravou firemní kulturou. Z toho všeho vyplývá malá ochota pracovníků se angažovat, malá ochota k zodpovědnosti, nízká míra organizace práce, zaměstnanci přesně nevědí, co mají dělat, špatná koordinace všech činností uvnitř firmy, časté zmatky uvnitř firmy, reklamace od zákazníků a tedy i nižší prodeje a klesající tržby.
Na českém trhu mnoho lidí za důkaz zdravé firemní kultury automaticky považuje různé benefity pro zaměstnance, školení a teambuildingy jednou či dvakrát do roka. Firemní kultura ale odráží každodenní atmosféru na pracovišti, vzájemnou komunikaci, způsob vedení a delegování úkolů. Často se tak dotýká přímo vedoucích pracovníků, což její „ozdravení" ve firmě mnohdy komplikuje.
Zaměstnanci ve firmě s nefunkční firemní kulturou jsou často nevýkonní, více chybují, nekomunikují a bojí se náročnějších úkolů, neboť pracují pod stresem, v atmosféře nedůvěry a strachu, což se odráží i na prosperitě celé firmy. Naopak relativně spokojený a vedení firmy důvěřující zaměstnanec pracuje uvolněněji, rychleji, kreativněji, jeví více zájmu o spolupráci a komunikaci – tudíž je ve finále i produktivnější ve své práci.
Příklad z praxe
Jaký efekt na výnosy můžou mít i nepatrné změny na firemní kulturu dokazuje například jedna společnost zabývající se projekční a investiční činností, která se po letech stagnace rozhodla skloubit zájmy své a svých zaměstnanců. Důvodem pro toto rozhodnutí byla vysoká fluktuace zaměstnanců. Ve firmě s řádově 30 pracovními pozicemi se za posledních sedm let vystřídalo na 50 lidí. Po vstupní analýze bylo zavedeno několik rychlých opatření. Jednak se zavedly pravidelné týdenní porady a pravidelná kvartální setkávání všech zaměstnanců s majitelem firmy. Toto opatření mělo za cíl zvýšit otevřenost v komunikaci a informovanost ve firmě. Pouhá zvýšená četnost a otevřenost v komunikaci dokáže sama o sobě doslova malý zázrak.
Klíčoví zaměstnanci byli vtaženi do přípravy strategie dalšího rozvoje firmy. Zaměstnanci získali odpovědi i na problémové otázky, vedení se naučilo na připomínky podřízených reagovat konstruktivně. Majitel opustil přístup k zaměstnancům ve stylu: když se ti to nelíbí, tak jdi, za branou firmy stojí další stovky lidí na tvé místo (toto je velký omyl, žádné takové číslo opravdu kompetentních lidí za branami nestojí). Zároveň byli po důkladném prozkoumání situace a všech okolností propuštěni z pracovního poměru dva zaměstnanci, kteří svým podbízivým přístupem, dvojstranou komunikací a intrikujícím chováním spoluvytvářeli atmosféru nedůvěry, strachu, uzavřenosti a neochoty se angažovat pro firmu. Postupně se na každodenní bázi zavedlo mnoho miniaturních opatření, včetně například změny dodavatele obědů.
Zaměstnanci se zpočátku velmi nedůvěřivě dívali na to, co se ve firmě děje. Nicméně s přibývajícím časem rostla jejich důvěra nejen v projektový tým, ale především v majitele firmy, s nímž měli v minulosti velice špatné zkušenosti. Výsledkem bylo, že stačily cca. tři měsíce a zaměstnanci se s firmou více ztotožnili, byli spokojenější, zastavila se fluktuace a vcelku pochopitelně vzrostla stabilita firmy, neboť společnost si uchovala zkušenosti z trhu i své know-how. Vyšší odbornost pak logicky vedla ke konkurenční výhodě, k větší spokojenosti zákazníků a tedy i k ekonomickému efektu.