Asie se v posledních desetiletích velice rychle ekonomicky rozvíjí. Profesor Harvard Business School D. Quinn Mills v této souvislosti zauvažoval o rozdílnosti stylu vůdcovství v Americe a Asii. Jedná se o velice rozdílné styly, zároveň však nelze ani zdaleka tvrdit, že by neměly nic společného.
Například politické konexe a rodinná kontrola hrají v obchodních vztazích Spojených států mnohem menší roli než v Asii. Američtí manažeři naopak tíhnou k využívání jednoho z pěti základních vůdcovských stylů: direktivního, participačního, zplnomocňujícího, charismatického nebo role celebrity. Asijský styl vůdcovství je poněkud odlišný, spolu s tím, jak asijské firmy usilují o vstup na světové kapitálové trhy se však stále více přibližuje západnímu stylu.
Asijské firmy více spoléhají na profesionální zaměstnance na všech úrovních. Spolu s tím, jak roste význam jejich služeb pro asijskou ekonomiku se však objevuje i méně autokratický, více participační a snad i zplnomocňující vůdcovský styl. Asijské vůdcovství se přibližuje americkému. Určité kulturní rozdíly však přetrvávají a přetrvají i do budoucnosti. Jedná se například o ekonomickou a geopolitickou rivalitu asijských zemí a západního světa. Ekonomiky si i následujících letech uchovají národní rysy. Konvergence v rámci vůdcovských stylů východu a západu ještě neznamená podobnost nebo dokonce mír. Na tom bude třeba ještě hodně pracovat.
-kk-