Snímek začíná exkurzem do Ameriky 19. století, kde začala firma v právním smyslu být skutečně považována za osobu. V této souvislosti je nastolena otázka, jak firmu jako osobu charakterizovat. Následuje výzkum, jehož se v podobě dvouapůlhodinových rozhovorů zúčastnili významní levicoví intelektuálové, pravicoví průmysloví magnáti, ekonomové, psychologové a filozofové. Výsledkem charakterové analýzy firmy byl jednoznačně psychopat.
Jako všichni psychopatové se totiž i firma zajímá zejména o sebe, svůj majetek a podílníky. Stejně jako oni je i nezodpovědná, protože za účelem dosažení svých cílů ohrožuje okolí, ubližuje zaměstnancům a zákazníkům, ničí prostředí svého působiště. Navíc se vším manipuluje, považuje se za nejlepší. Postrádá empatii a soucit. S ostatními buduje vztahy pouze povrchně.
Film ze svého psychopatologického pohledu zdůrazňuje, že firmy nutí dobré lidi dělat špatné věci. Lidské hodnoty přežijí podle jeho závěrů psychopatologický nápor firmy pouze cestou přísně kultivované schizofrenie – např. když tabákový boss přijde domů, obejme své děti a cítí přitom nepatrně menší vinu za šíření rakoviny. Film nakonec přiměje diváky i k zamyšlení nad výhodami privatizace a veřejného vlastnictví.