Téměř každé podnikatelské či obchodní periodikum čas od času přinese článek odkazující na globální nebo virtuální týmy. Tyto pojmy mohou znamenat skupinu manažerů, kteří řídí operace zvenčí, mimo firemní „základnu“, nebo geograficky rozptýlené pracovní týmy, operující uvnitř decentralizované vedoucí struktury. I když jsou tyto styly vedení často pojednávány všeobecně, jsou vlastně velmi odlišné.
Zkušenosti z poslední doby jsou takové, že nejproduktivnější a nejsoudržnější týmy jsou právě ty decentralizované, rozházené v několika zemích i časových pásmech. Týmy lokální, kde jsou jejich členové doslova pod jednou střechou, jsou na tom s produktivitou výrazně hůře.
Ve světle těchto faktů je třeba se zeptat:
- Proč je pro tolik šéfů velkých společností nepohodlné, když nepracují v bezprostřední blízkosti svých manažerů a pracovních týmů.
- Proč se projektoví manažeři při vytváření plně globálních programů obávají dosáhnout za časová pásma a rozdílné kultury.
- Proč pojem „virtuální tým“ u mnoha lidí vykouzlí představy o něčem nesouvislém a nesourodém.
Efektivní tým spojuje různorodou skupinu lidí, kteří mají ve svém rozdílném zaměření lepší šanci dosáhnout sdíleného cíle. Síla týmové vůle může být měřena rozmanitostí pohledů a jejich rovnováhy na cestě k tomuto cíli. Každý člen týmu reprezentuje frakci odlišného společenství (státu, kultury, potřeby místního trhu).
Ze všeho nejdůležitější je, aby všichni členové týmu šli za stejnou vizí. Vůdce týmu by měl svým nadšením pro společnou vizi motivovat ostatní členy k úspěchům a překonávání překážek. To jim dodá sílu řešit pracovní výzvy s kreativitou, flexibilitou a rychlostí.
-ds-