Virtuální jednání si lidé představují jako spojení přes monitory počítačů nebo telefony využívané převážně v rámci země nebo světa. Taková jednání ale mohou mít velký přínos i pro zaměstnance v rámci jedné budovy, dokonce kanceláře. Klíčem k efektivním jednáním je schopnost udržet anonymitu – nápad, který jde proti konvenčnímu názoru, že je lépe se potkat tváří v tvář než přes počítač.
Při osobních jednáních je však pro jednotlivce snadné dominovat ostatním. Také může být debata potlačena kvůli politice nebo dynamice jednání: pokud nadřízený vede diskuzi, podřízení se bojí nesouhlasit. Lidé se při takových situacích nemusí cítit na to, aby představili odvážnější návrhy. V neposlední řadě bývají taková jednání pomalá.
Naproti tomu firmy využívající virtuální software, který umí skrýt identitu lidí i v rámci kanceláře mohou vyloučit škodlivé myšlenky a zrychlit práci. Anonymita je zvlášť vhodná pro názorově různorodé prostředí nebo rychlý brainstorming.
-av-