Systémů správy znalostí vzniklo za poslední roky mnoho, úspěšné byly však pouze některé. Takové systémy přinesly podnikům četné výhody, v neposlední řadě i výhody obchodní. Obchodní výhody v tomto smyslu zahrnují zejména spojení s renomovanými společnostmi (poskytovateli systémů správy znalostí), následné uznání a prestiž. Opomenout nelze ani jasnou formulaci základních termínů a manažerských požadavků společnosti, jež správa znalostí také poskytuje. Výhodou je pak jistě i to, že správa znalostí pomáhá společnostem vytvářet efektivnější obchodní strategie určováním konkrétních obchodních cílů.
Současné systémy implementace správy znalostí však s sebou nesou i jistá omezení. Hlavním omezením je prostý fakt, že většina z nich byla vytvářena pouze jako odrazový bod pro další diskusi a rozvoj. Bude tedy na nich stále třeba pracovat. V budoucnosti se pak očekává další vývoj těchto systémů a jejich standardizace. Takový proces by měl přinést další výhody.
Jistý pokus o standardizaci systémů správy znalostí zaznamenal svět v již roce 2001 v Austrálii. Jednalo se systém zvaný **Standards Australia Framework**, skládající se ze tří částí: seskupování znalostí, znalostní procesy a stanovování znalostí. Z australského úspěšného pokusu o standardizaci na poli knowledge managementu dále vyplynulo, že systém správy znalostí je třeba založit na systému řízení rizika. Ten představuje praktický způsob, jak propojit procesy správy znalostí s konkrétními obchodními záměry a kroky společnosti.
**Datum vydání:** VIII/2002
Article source Intranetjournal - implementace a využívání podnikových portálů, správy znalostí apod.