Správa znalostí pro začátečníky 5: Kompletní přehled

Autor se v článku zabývá komplexním pojetím správy znalostí, počínaje důvody pro zavádění KM, přes počátky a vývoj správy znalostí a rozdíl mezi daty, informacemi a znalostmi až ke kategoriím znalostních modelů a procesu správy znalostí. Pozornost je věnována také překážkám při implementaci správy znalostí.

Co se týče původu správy znalostí v organizacích, dá se říci, že pokud organizace odpovídá požadovaným normám a dá se označit za „učící se organizaci“, stává se jedním z výchozích bodů pro správu znalostí. Dalším krokem je správa implicitních znalostí – pro dosažení konkurenční výhody je třeba z implicitních znalostí udělat explicitní a efektivně je spravovat. Celému procesu napomáhají znalostní systémy.

Srdcem správy znalostí je správa informací. Informace v kombinaci se zkušenostmi a intuicí vedou totiž k vytváření znalostí. Z vhodně navrženého systému pro správu informací se tak může velmi snadno stát systém na správu znalostí. Katalyzátorem správy znalostí je transformace podniku.

Jaké jsou základní charakteristiky správy znalostí, které vyplývají z mnoha různých definic KM?
* Správa znalostí má své uplatnění jak v teoretické, tak i v praktické rovině.
* Definice správy znalostí nejsou odkázány na informační technologie.
* KM se dá využít v mnoha disciplínách a oborech.
* Centrálním článkem KM jsou lidé a problematika učení.
* Technologie je pro správu znalostí velmi užitečná, nikoli však klíčová.

Článek se také zabývá různými modely správy znalostí. Tyto modely jsou pojmenované buď podle jejich autorů nebo podle systému, na kterém stojí:
* Nonaka a Takeuchi – tento model kategorizuje znalosti do nesouvisejících prvků. Základem je proces vytváření znalostí.
* Hedlund a Nonaka – tento model předpokládá, že v celém procesu vytváření znalostí existují 4 různí nositelé znalostí.
* Boisotův model – rozděluje znalosti na kodifikované a nekodifikované, rozptýlené a jednotné.
* Model intelektuálního kapitálu – prezentuje znalosti jako intelektuální kapitál.
* Sociálně konstruované modely KM – tyto modely pohlíží na znalosti jako nedílnou součást procesů učení v organizaci.