Podstatnou součástí úspěšné správy znalostí je vhodný výběr pracovníků. Nezbytný je též výběr oblastí, ke kterým se budou nahromaděné znalosti vztahovat (podniky, lidé, místa, prostředí, transakce, procesy, trhy, právo, technologie, apod.). Zajistíme-li tato fundamentální opatření, můžeme se soustředit přímo na problém rozptýlení informací po podniku. Ten řešíme nejprve pomocí manažerských informačních systémů, jmenovitě Systému pro řízení kontaktů (**Contact Management System = CMS**), který umožňuje organizovaný přístup k datům a lze ho propojit i s jinými zdroji podnikových informací, jako jsou časopisecké články nebo brožury.
V podniku však existují i informace, které nelze systematicky zpracovávat prostřednictvím CMS. Ty nazýváme tichými (nevyslovenými) znalostmi a zahrnují nápady, postřehy, názory, zkušenosti nebo různá tušení pracovníků. Při správě těchto znalostí je třeba vycházet z toho, že člověk je přirozeným vypravěčem a zaměřit se na zřizování tzv. pracovních komunit, které sdružují pracovníky stejných oborů či zájmů a umožňují jim tak další vzdělávání, osobní rozvoj, spolupráci, jinými slovy sdílení a organizaci znalostí.
Podnikové znalosti setříděné díky CMS, publikacím a spolupráci zaměstnanců v komunitách finálně nejlépe zpracujeme do podoby intranetu. Ten musí být systematický, poutavý a aktuální. Může zahrnovat publikované informace, spravovat dokumenty, integrovat aplikace, informovat o novinkách, nabízet diskuse na různá témata, případně obsahovat i program e-learningu. Samozřejmé je připojení k Internetu.
Správa znalostí sice vychází z databáze CMS, publikací a pracovních komunit, velmi však také záleží na vytvoření vhodného firemního prostředí, v němž bude uplatňována. Je třeba mít stále na paměti, že jde o demokratický, nikoli byrokratický proces. Zdroj: Knowledgeboard.com - americký portál věnovaný tématu správy znalostí Zobrazit přehled článků ze zdroje Knowledgeboard.com