* Správa znalostí je hlavně o technologii. Znalosti jako takové nemají s technologií příliš společného. Znalosti jsou čistě lidskou záležitostí – lidé je sdílí, spolupracují a vyměňují si znalosti.
* Správa znalostí je plně v rukou specializovaných odborníků a obstarávají ji znalostní systémy. Pravda je taková, že všichni zaměstnanci jsou znalostními pracovníky, není to tedy jen otázka elitní skupiny lidí. Navíc se často obejde bez jakékoli technologie.
* Správa znalostí je jen móda propagovaná skupinou konzultantů. Správa znalostí je zde již odnepaměti a s největší pravděpodobností zde již zůstane – mnoho firem ji provádí jaksi intuitivně, od svého založení.
Správa znalostí je tedy nyní pro firmy klíčová. Mnohé se však zdráhají ji využívat, protože se stále nemohou vzpamatovat z vlny reorganizací, restrukturalizací a dalších re-. Správa znalostí však vyžaduje spíše vytvoření vhodného prostředí, v němž by si lidé mohli vzájemně důvěřovat, sdílet a vytvářet znalosti a pomáhat tak firmě obstát v konkurenci.
Autor se v článku dále zmiňuje o rozdílu mezi daty, informacemi a znalostmi. Stručně řečeno, data postrádají jakýkoli kontext a význam (položka „Jan Novák“ je představitelem dat v databázi). Informace již má význam a je nějakým způsobem organizovaná (např. „Jan Novák pravidelně využívá naše produkty“). Znalosti představují praktické využití informací (firma např. využije informace o Janu Novákovi k navázání dalšího vztahu).
Jak začít sdílet znalosti? Firma si například může od každého ze zaměstnanců nechat vyplnit dotazník. Získá tak odpovědi na otázky, týkající se např. projektů či zákazníků a zařadí je do „adresáře zkušeností“. Tyto informace pak může využít např. ke zlepšení pracovního prostředí pro zaměstnance.