Správa znalostí a lidské zdroje v organizaci

Správa znalostí odráží posun, k němuž došlo ve většině společností. Ty se přestaly ve své snaze o zvýšení efektivity soustředit výlučně na investice do nových forem technologií a snaží se kombinovat všechny dostupné zdroje v organizaci. Firmy zjišťují, že pravděpodobně nejdůležitějšími z těchto zdrojů jsou ty, do nichž již bylo investováno – zdroje lidské.

Zkušenosti a teorie potvrdily, že nejspolehlivějšími složkami konkurenčních výhod organizace nejsou technologie, ale vztahy mezi lidmi, kteří s těmito technologiemi pracují a uvádí nové produkty a služby na trh. Proto je nutné vhodným způsobem podporovat jejich vzdělávání a rozvíjet jejich talent, aby lépe zapadli do neustále se rozvíjející podnikové struktury a aby uměli své schopnosti aplikovat v praxi.

Zvyšování podnikové efektivity si vyžaduje rozhodování o přidělení a rozmístění zdrojů. Ani správa znalostí není výjimkou. Osoby, které o těchto záležitostech rozhodují, se musí snažit zpřístupnit znalosti a zkušenosti jednotlivců celé organizaci tak, aby je kdokoli mohl kdykoli použít podle potřeby. V případě implementace nových technologií se neobejdeme bez zhodnocení stávajících systémů a možností jejich rozšíření.