Úspěch vůdce začíná v momentě, kdy pochopí svou vlastní lidskost. Skromnost je pak životní postoj, který říká: „Neznám všechny odpovědi a zajímá mne vaše přispění.“ Některým lidem tento přístup nečiní potíže. Vysoce postaveným činitelům však mnohdy připadá stejný, jako by ukazovali podřízeným vlastní nahotu. Skromnost může být chápána jako projev nahoty, nikoli však exhibicionismu. Je to projev uznání individuálních limitů a hledání spolupráce u ostatních, tedy pravá podstata vůdcovství. O skromnosti v oblasti vůdcovství je třeba komunikovat. Článek v tomto smyslu přináší několik doporučení:
- Vítejte zpětnou vazbu od podřízených. Je to jeden ze základních principů koučingu. - Podporujte projevování nesouhlasných názorů. Je to součástí přijímání zpětné vazby. - Z neúspěchů udělejte lekce. Neskrývejte selhání, naopak se jimi poučte. - Očekávejte skromnost i u ostatních. Pokud sami projevíte skromnost, můžete totéž očekávat i u zaměstnanců.
Skromnost je projevem humanity, skutečnosti, že vůdce i jeho následovníci jdou stejnou cestou. Podporuje důvěru. Vyplatí se raději přiznat chybu nebo omezení, než slepě vést ostatní do neznáma. Bez skromnosti se můžeme dostat daleko, nelze však očekávat, že za sebou budeme mít následovníky.