V nedávné minulosti došlo v mnoha firmách k selhání systémů správy znalostí. Článek vysvětluje, proč tyto systémy selhávají a jak se dají rizika těchto selhání minimalizovat. Autor vychází z toho, že aktivátory systémů správy znalostí se často v podnikovém prostředí, které je charakterizováno značnou nejistotou stávají spíše omezením, kvůli kterému není možné tyto systémy přijmout a dále rozvíjet.
Systémy správy znalostí by měly být navrženy tak, aby výsledky adaptací a inovací v oblasti produktivity (výkonnosti) podniku byly v souladu s dynamikou podnikového prostředí. Je také třeba počítat s tím, že informační technologie a lidský podíl na správě znalostí mají mnoho směrů a nedají se přesně změřit. Tak je možné snížit riziko toho, že systémy správy znalosti zastarají.
Když se manažeři správy znalostí zaměří při snaze o zvýšení efektivity na podnikové modely nejen z hlediska shromažďování znalostí, ale vezmou v úvahu i proces vytváření znalostí, budou úspěšné nejen v krátkodobém, ale i dlouhodobém časovém horizontu.
Article source brint.com - americký portál věnovaný řízení rizik, IT a znalostnímu managementu