V době krachu velkých internetových společností (tzv. dot - com) byly těchto událostí plné noviny i televize, nikdo se však nezabýval podrobněji otázkami finančních a lidských ztrát. Další věcí, která byla opomenuta, je podrobné prozkoumání důvodů ekonomického neúspěchu těchto společností. Přesto si z nedávných událostí na elektronickém trhu lze vzít nejedno poučení. Většina firem z této oblasti netrpěla nedostatkem financí, zato však neměla dostatečnou vizi a plán, byly orientovány na rychlý zisk bez důrazu na životaschopnou obchodní strategii. Fluktuace zaměstnanců dosahovala kolem 75 %, ignorování základních požadavků v oblasti personálu šlo ruku v ruce s obdobným přístupem k zákazníkům.
Statistiky ohánějící se miliardami dolarů už neuváděly, zda jsou firmy schopny správně investovat. Některé podniky tak připomínaly spíše hloučky dětí, které utrácejí lehce nabyté kapesné. Rychlost byla často uváděna jako nástroj konkurenceschopnosti, „být co nejrychleji na trhu“ se stalo heslem dne. Problémy s rychlým vyčerpáním lidí, neschopným vedením, nevyřešeným financováním a nekvalitním zákaznickým servisem na sebe nenechaly dlouho čekat. Když tato éra vrcholila, tisíce investorů šly jako lumíci do jakéhokoliv podniku, který jen trochu zaváněl internetem, protože doufaly v rychlý a snadný zisk, místo toho, aby hledaly program, který by jejich firmě lépe seděl a byl v souladu s jejím zaměřením.
Ti, kteří dokázali přežít, se od ostatních lišili. Byli schopni vcítit se do potřeb svých zákazníků, ale i zaměstnanců – vytvořili takové pracovní prostředí, jež respektovalo také osobní život pracovníků. Pochopili, že zákazník chce více než jen okázalou reklamu a investovali do rozvoje svých lidí v této oblasti. Utráceli peníze na správných místech a s rozmyslem. Obětovali svůj čas, aby mohli smysluplně plánovat a řídit své firmy a byli s to najít si vlastní směr a cíl, neorientovali se jen na finanční stránku.
Article source Ivy Sea Online - portál americké poradenské společnosti Ivy Sea Inc.