Ve staré industriální ekonomice pracovala naprostá většina zaměstnanců spíše svaly než mozkem. Management tehdy nemusel příliš rozhodovat, jelikož zaměstnanci byli chápáni prakticky jako součásti strojů, s nimiž pracovali. Veškeré řízení spočívalo v nedůvěře, příkazech a kontrole. Situace se výrazně nezměnila ani později v kancelářích. Tehdy se každý snažil dostat co nejdříve nahoru a získat co nejvíce peněz. Zaměstnanci pracovali pro příslušné podniky celý svůj život.
Dnešní moderní podniky jsou naopak proměnlivé. Mnoho zaměstnanců mění své procesy a neustále se učí a přizpůsobuje své činnosti. Firemní kultura je živější, na druhé straně však rozšiřuje rozhodovací role manažerů i zaměstnanců. Moderní zaměstnanci potřebují k výkonu svých činností daleko více informací, znalostí a bližší kontext. V takovém případě již podle autora článku nehovoříme o správě znalostí, ale o jejich osvobozování. Myslí tím uvolňování doposud tajných znalostí manažery zaměstnancům.
Představme si něco tak zdánlivě konečného, jako je znalost produktů. Obchodní zástupci společnosti IBM okolo roku 1970 například věděli veškeré detaily o aktuálních produktech, ale skoro nic o firemní strategii s nimi spojené. Jejich úkolem bylo prodávat, odradit konkurenci a na nic dalšího se neptat. Obchodní zástupci tak věděli daleko více o technologiích využívaných firmou než jejich zákaznících. V té době to bylo dostačující a společnost dosahovala vysokých zisků, dnes je však situace jiná.
Obchodní zástupce se v dnešní době pohybuje v prostředí, kde má zákazník přístup k obrovskému množství konkurenční informací. Musí již plně rozumět obchodní strategii svého zaměstnavatele, současnému i budoucímu vývoji. IBM proto dnes zaměstnancům zveřejňuje informace, které byly dříve tajeny kvůli konkurentům. Zaměstnanci potřebují konkrétní znalosti a hodnoty, aby mohli provádět správná rozhodnutí.
**Datum vydání:** VI/2003
Article source Intelligent Enterprise - strategické podnikání, informace a IT