Vlivní lidé více riskují, v čemž právě spočívá jejich úspěch. V pěti nezávislých studiích to potvrdili američtí profesoři Cameron Anderson (University of California) a Adam Galinsky (Northwestern University). I když tyto studie zahrnovaly pouze studenty, autoři tvrdí, že výsledky lze aplikovat na mnohem širší skupinu vlivných jedinců, včetně hlav států, výkonných ředitelů firem či vůdců významných komunit.
Riskování v obchodním světě může být přínosné, pomáhá udržet a posilovat vliv. Může však také ublížit, pokud si vůdce příliš věří a nevnímá okolí. Obchodní vůdci by si toho měli být vědomi a chránit se pečlivějším zvažováním rizikových rozhodnutí, jejich výhod a nevýhod.
- První studie žádala účastníky, aby zhodnotili pravděpodobnost, že se v jejich životě stanou pozitivní a negativní události. Jedinci se silnějším smyslem pro moc byli optimističtější. Práci po absolvování studia viděli růžově, věřili, že se vyhnou nemocem i událostem, které nebudou moci ovlivnit, jako jsou například turbulence při cestování letadlem.
- Druhá studie zkoumala, zda vlivní jedinci vnímají okolní svět jako méně nebezpečný. Ukázalo se, že účastníci s větším smyslem pro moc byli opět optimističtější, ať už se jednalo o záplavy, požáry či srdeční onemocnění.
- Třetí studie rozšířila dvě předcházející o testování, zda moc ovlivňuje individuální preference k riskování. Účastníci měli vybrat různá řešení pro velkého výrobce automobilů, který musel zavírat továrny a propouštět zaměstnance. Vlivnější účastníci častěji volili rizikovější možnosti.
- Čtvrtá studie se více přizpůsobila studentům. Účastníci byli nejprve zpracování tak, aby si cítili silní a pak měli odpovídat na otázku, zda by byli ochotni mít sexuální styk bez ochrany. Účastníci s větším pocitem moci ukázali, že cítí menší nebezpečí.
- Pátá studie zkoumala spojení mezi mocí a riskováním tváří v tvář. Jeden student vždy hrál úlohu uchazeče o práci a druhý náboráře. Účastníci s větším pocitem moci byli v jednání ochotnější prozrazovat na sebe více informací.
-kk-