Pomineme-li možné dílčí negativní vedlejší efekty, jednotlivci, podniky a celá společnost mohou postupně začít vyhlížet světlejší budoucnost, jak soudí odborníci. Budoucnost ale bude jiná, než jak jsme ji znali doposud. Nebude znamenat návrat k podmínkám, které panovaly v roce 2019. Stejně jako se výrazy „předválečný“ a „poválečný“ běžně používají k popisu 20. století, budou i budoucí generace pravděpodobně diskutovat o době před a po COVID-19.
Znovuposílení důvěry podpoří i kupní sílu obyvatel států
Jak se důvěra spotřebitelů bude postupně vracet, budou se vracet i výdaje, které budou postupně procházet sektory – uvolní se zadržovaná poptávka. To byla zkušenost všech předchozích hospodářských poklesů. Jedním rozdílem však je, že služby byly tentokrát obzvláště těžce zasaženy. Největší poptávkový skok proto zaznamenají zejména ty podniky, které byly nejvíce omezeny, jako jsou restaurace a zábavní podniky.
To neznamená, že spotřebitelé budou jednat jednotně. Nejnovější spotřebitelský průzkum společnosti McKinsey, publikovaný koncem října 2020, zjistil, že země se starší populací, jako je Francie, Itálie a Japonsko, jsou méně optimistické než ty s mladší populací, jako je Indie a Indonésie. Čína byla výjimkou – má starší populaci, ale je zjevně optimistická.
Výroba v Číně se vrátila k předchozímu stavu jako první, do září loňského roku, stejně tak spotřebitelské výdaje. Až na mezinárodní leteckou dopravu začali čínští spotřebitelé jednat a utrácet z velké části stejně jako v době před krizí. Austrálie také nabízí naději. Výdaje domácností na zboží a služby vzrostly o 7,9 %. Jak rychlá a hluboká důvěra se obnoví, je otevřená otázka. Záleží na rychlosti zavádění vakcinace proti COVID-19, které významně důvěru podporuje.
Krize podnítí vlnu inovací a nastartuje generaci podnikatelů
Nutnost je matkou vynálezu, jak říkal Platón. A měl pravdu. Během krize COVID-19 byla digitalizace jednou z oblastí, která zaznamenala obrovský růst, což znamená vše od online zákaznického servisu přes práci na dálku, znovuobjevení dodavatelského řetězce až po použití umělé inteligence (AI) a strojového učení ke zlepšení provozu. Také zdravotní péče se podstatně změnila a telemedicína a biofarmaka se dostala do popředí.
Jen ve třetím čtvrtletí roku 2020 vzniklo například ve Spojených státech více než 1,5 milionu nových projektů – téměř dvojnásobek oproti stejnému období v roce 2019. Evropská unie vloni nicméně tak rapidní nárůst nezažila, pravděpodobně proto, že její strategie obnovy měla sklon klást důraz na ochranu pracovních míst (nikoli příjmů jako v USA).
Počet nových podniků v Evropě nicméně taktéž rostl. Například počet nových podniků registrovaných ve Spojeném království ve třetím čtvrtletí roku 2020 vzrostl o 30 % ve srovnání s rokem 2019, což představuje největší nárůst od roku 2012.
Celkově krize COVID-19 zničila především malé podniky. Například ve Spojených státech jich bylo v prosinci 2020 vzniklo o 25,3 % méně než na začátku roku. I přesto celkově pozitivní trend v růstu nových projektů by mohl být dobrým znamením pro růst pracovních míst a ekonomickou aktivitu, jakmile se oživení udrží.
Digitalizace zvyšuje produktivitu a urychluje čtvrtou průmyslovou revoluci
Není cesty zpátky. Mnoho vedoucích pracovníků uvedlo, že díky digitalizaci zrychlili své procesy 20 až 25krát více, než si mysleli, že je možné. Jak tento rychlý postup přispívá k dlouhodobé produktivitě, bude známo, až budou vyhodnocena data za několik dalších čtvrtletí. Je ale třeba poznamenat, že produktivita USA ve třetím čtvrtletí roku 2020 vzrostla o 4,6 % po 10,6 % nárůstu ve druhém čtvrtletí, což je největší šestiměsíční zlepšení od roku 1965.
Průzkum společnosti McKinsey zveřejněný v říjnu 2020 zjistil, že společnosti mají třikrát větší pravděpodobnost provádět alespoň 80 % svých interakcí se zákazníky digitálně, než tomu bylo před krizí koronaviru.
Historicky technologický vývoj nebyl vždy bezproblémovým nebo elegantním procesem: podniky se musely snažit instalovat nebo přizpůsobovat nové technologie pod silným tlakem. Výsledkem bylo, že některé systémy zůstaly neohrabané. Krátkodobou výzvou tedy je přejít od reakce na krizi k budování a institucionalizaci toho, co bylo dosud dobře provedeno.
Pro spotřební průmysl, zejména pro maloobchod, by to mohlo znamenat zlepšení digitálních a vícekanálových obchodních modelů. U zdravotnictví jde o stanovení virtuálních možností jako normy. U pojištění jde o personalizaci zákaznické zkušenosti apod. Krize COVID-19 vytvořila pro společnosti nutnost překonfigurovat svůj provoz a příležitost je transformovat. Pokud tak učiní, budou moci být produktivnější.
-bb-