Porevoluční časy v odívání se nesly ve znamení sak, křiklavých kravat, mokasín a bílých ponožek. Mnozí se začali honosně nazývat manažery. Ovšem jejich velkým problémem bylo společenské vystupování. Tato situace se dnes obrátila o sto osmdesát stupňů.
Dnes je velmi užitečné mít osvojenou etiketu. Nejde o nic složitého, jen o jasná pravidla, která vám v mnohých situacích mohou ulehčit život. Budování vašeho vlastního obrazu souvisí s tím, jakou image má firma, ve které pracujete.
Běžný pracovní oděv manažera se skládá z obleku, košile a kravaty. V konzervativním prostředí by měla mít košile dlouhý rukáv. Oblečení musí být samozřejmě čisté, vyžehlené a upravené. Pozornost byste měli věnovat i správnému střihu a velikosti. Neměli byste tedy používat oblečení po starším bratrovi, ještě když má úplně jinou postavu než vy.
Dámám se doporučují tzv. „business“ kostýmky, ať už sukňové nebo kalhotové. Vhodné jsou i kombinace šaty a sako. V žádném případě by neměly nechat na obdiv svá holá ramena nebo nohy. Existují i kultury, kde je předepsaná délka sukně, která by měla být v zásadě těsně nad kolena.
Jednotlivé části oblečení musí být barevně sladěné. Působí velice elegantně, když muži mají kravatu sladěnou s páskem a taškou nebo hodinkami. Ženy by měly dbát na to, aby ji ladily šperky, boty, kabelky a šátky. K celkové úpravě samozřejmě patří úprava vlasů a make-up, který zvýrazňuje krásu a sílu osobnosti.
Celý manažerský styl oblékání už není tak moc konzervativní a začíná pomalu podléhat módě. Muži začínají hledat jiné barevné kombinace než jen černou a bílou, posouvají se k pastelovým barvám a ke hře s tóny. Ženy také rády experimentují, ale měly by si pamatovat, že méně znamená více. Výstřední nebo nedbalý styl velký dojem nevyvolá.
Samozřejmě, že image něco stojí, ale dokonalé a drahé oblečení je jen prostředkem k dosažení dobrého výsledku. Za vaším vzhledem by měla stát především úcta, hodnoty a morálka.
-pk-