Manažerská krize identity

Na první pohled by se mohlo zdát, že současná hrozba teroristických útoků a celosvětové nepokoje vůbec nutně vedou k vysoké podpoře bezpečnostních snah. Ve skutečnosti tomu tak ovšem není. Výkonní bezpečnostní pracovníci hovoří v této souvislosti o krizi vlastní identity. Nemyslí tím nedostatek úcty k jednotlivým manažerům bezpečnosti, nýbrž nejasné vymezení jejich rolí a celou řadu nesrovnalostí, která je každý den provází.

Krize identity manažera bezpečnosti spočívá v tom, že jeho funkce není dosud přesně vymezena jako manažerská, i když je bezpečnost mnohem důležitější než kdy předtím. Překonání této krize bude vyžadovat významné přepracování a ustálení dovedností vyžadovaných od bezpečnostních manažerů, překonání bariéry nedůvěry mezi zaměstnanci i ostatními manažery.

Funkce manažera bezpečnosti (CSO) se poprvé objevila v polovině osmdesátých let, kdy se v podobné krizi zmítali manažeři informační (CIO). Funkce informačního manažera je dnes již ustálená a není pochyb o tom, že podnikům pomáhá k lepšímu obchodu a vyšším ziskům. Totéž by mělo platit i pro manažery bezpečnosti. Podniky by proto měly pořádat vzdělávací semináře, setkání s informačními a bezpečnostními manažery například u oběda, večírky a jakékoli další akce, které pomohou okolí překonat nedůvěru k bezpečnostním pracovníkům. Bezpečnostní tým se musí zbavit boje o moc, osobních neshod a stereotypů, aby tak dosáhl důvěryhodnosti v očích své organizace.

Bezpečnostní pracovníci musejí dále přestat zásobovat vedení svých podniků negativními zprávami. Zprávy by neměly být o tom, čemu manažeři nerozumějí či co nedokážou vykonat. Úspěšný manažer bezpečnosti musí věnovat pozornost obchodní agendě podniku a bezpečně usilovat o její naplnění. Nakonec musí nalézt místa, v jejichž rámci může bezpečnost skutečně fungovat jako konkurenční výhoda.

**Datum vydání:** VI/2003