Společnost Xerox se začala již počátkem 80. let profilovat jako firma, která podporuje práci s dokumenty („The Document Company“). To také předznamenalo její obchodní strategii, proto není divu, že se začala zabývat hned od začátku problematikou správy znalostí. Správa znalostí totiž přirozeně vyplývala ze správy dokumentů. Nejprve však bylo nutné zjistit, jaký mají její zákazníci i zaměstnanci vlastně zájem o znalosti. Při výzkumu se společnost opírala zejména o výsledky dřívějších průzkumů a studií.
Společnost Xerox si nejprve vytvořila knihovnu případových studií, popisujících znalostní aktivity v jiných firmách. Odborníci na podnikové strategie zjistili, že úspěšné organizace rozdělují správu znalostí do 10 základních oblastí. Mezi ty nejdůležitější patří:
* Sdílení znalostí a nejlepších postupů.
* Zachycování a opětovné používání dřívějších zkušeností.
* Podpora odpovědnosti za sdílení znalostí u zaměstnanců.
* Vytváření sítí odborníků.
* Vytváření a analýza zákaznických znalostních bází.
Dalším krokem bylo navázání spolupráce se skupinou 100 znalostních odborníků, kteří se účastnili největších znalostních iniciativ v USA i v Evropě a souhlasili, že každoročně podstoupí průzkum svých aktivit a znalostních trendů ve svém oboru. Poté byly zahájeny vlastní iniciativy. Tou první byla **Eureka**, iniciativa, která se snažila podporovat komunikaci mezi zaměstnanci a jednotlivými odděleními (např. týkající se chyb v novém výrobku). V současné době obsahuje systém sdílení znalostí více než 25.000 záznamů.
Article source KM Advantage - vše o správě znalostí - případové studie, články