Aktuální studie Harvard Business School porovnala vedoucí pracovníky firem z prestižního seznamu Fortune 100 z roku 1980 s jejich protějšky z roku 2001, přičemž odhalila změny v tom, jak mladí lidé postupují do nejvyšších funkcí. Jasně se ukázalo například to, že rychleji lze postupovat na firemním žebříčku ve společnostech vykazujících trvalý růst. Rychlejší kariérní postup pak probíhá i v mladých firmách, pravděpodobně proto, že mají tendenci uchovat si jednodušší hierarchii.
Firmy, které figurovaly v seznamu dlouhou dobu (tj. v roce 1980 i v roce 2001) přistupují k rozvoji kariér svých zaměstnanců jinak než ostatní. Společnosti jako General Electric nebo Procter & Gamble nabízejí široké možnosti vzdělávání a dalšího rozvoje. Nabízejí sice delší čekací doby na povýšení, být jejich zaměstnancem je však prestižní záležitostí. Dnes se rozvíjejí rychlejším a tenčím způsobem než v roce 1980, stále však nabízejí vysokou stabilitu a předvídatelnost kariérního postupu. Mladší a restrukturalizované společnosti umožňují rychlejší postup, zároveň jej ale doprovázejí nejistotou z dalšího vývoje.
V sedmdesátých a osmdesátých letech vedla nejvýhodnější cesta k ředitelskému křeslu přes marketing. Dnes lze tuto cestu hledat spíše v oblasti financí. Průměrný věk manažerů na nejvyšších postech klesá, zároveň však klesá i šance dostat se na vysoký post, jestliže firmu postihnou problémy, kterou zaměstnanec čekající na kariérní postup nemůže ovlivnit. Každopádně manažeři povyšovali v roce 2001 rychleji než v roce 1980 a vykazovali nižší tendenci nezůstávat v průběhu celé kariéry v jedné společnosti.
-kk-