Koho si vybavíte pod titulem skvělý lídr? Nějaká známá osobnost? Váš kolega nebo vy sám? Ať už je to kdokoliv, jistě je to osoba, která si svůj styl řízení postupem času vypilovala a je pro ni zcela specifický. Ve společnosti je způsob vedení kritickým faktorem ovlivňující celý její chod i budoucnost. Některé ji navíc mohou zničit. Server Open Forum se zaměřil na ty styly vedení, které vaší společnosti přinesou více zlého než dobra.
Jistě si můžeme vyjmenovat mnoho stylů vedení od demokratického, přes vizionářský, lektorský, participační, styl tempa až po direktivní. Alespoň tak je nadefinoval americký psycholog Daniel J. Goleman. Dobrá zpráva je, že žádný není vyloženě nejlepší nebo nejhorší. Každý přináší své výhody a do každého prostředí se hodí určitý typ manažerského řízení. Existují však dva, které mohou přinést více problémů než užitku a je tedy nutné je využívat s opatrností.
Styl: „Nastavuji laťku.“
Lídr, který nutí tým plnit vysoce nastavené očekávání, je na ostatní stejně přísný jako sám na sebe a na rozdíl od pochvaly pro kritiku nechodí daleko. Pokud neobdrží takové výsledky, jaké očekává, sám si vyhrne rukávy a ujme se nápravy. Mnozí jistě takového vůdce obdivují pro jeho vysokou organizovanost a pečlivost, avšak tento manažerský styl může skrývat mnohá negativa zejména pak v dlouhodobém měřítku. Zaměstnanci se cítí zavaleni nároky na dokonalost a jejich morálka postupně upadá. Lídrovi možná mohou být firemní cíle zcela jasné, avšak jeho podřízení nemusí být stejného názoru.
Styl: „Udělej, co ti říkám.“
Direktivní nebo také donucovací styl je jedním z nejméně oblíbených forem leadershipu. Mnoho nápadů pod tímto vedením zatraceno, ještě než je vůbec vyřčeno. Takový vůdce má pocit, že sám ví vše nejlépe, a zaměstnanci pod jeho vedení ztrácejí pocit osobní odpovědnosti za svůj výkon. Jsou demotivováni, v některých případech i naštvání a jejich produktivita klesá.
Cesta k sebepoznání
Sebepoznání je hlavním krokem k nápravě. Poznejte, jaké charakteristické znaky vykazuje váš styl vedení. Kladete na první místo lidi (participační styl)? Podněcujete ostatní k následování (vizionářský styl)? Zajímá vás zejména názor ostatních (demokratický styl)? Necháváte své lidi otestovat praxí (lektorský styl)? Anebo striktně vyžadujete, aby ostatní dělali, co jim řeknete (direktivní styl), popřípadě jim nastavujete laťku (styl tempa)?
Jestliže zjistíte, že se blížíte k posledním dvěma uvedeným, neděste se. Jak už bylo zmíněno, tak i tyto dva přístupy mají něco do sebe. Například v krizové situaci, kdy ti schopní musí převzít otěže, si s direktivním způsobem hravě poradíte. V běžném pracovním shonu však svůj přístup kroťte. Projevte osobní zájem o vaše zaměstnance. Pamatujete si jejich narozeniny? Víte, jestli mají děti nebo je netrápí nějaký problém? Vše jsou jednoduché věci, které zmírní váš jinak striktní nebo náročnější styl řízení.
Tlak, pocit podřízenosti, autority anebo dokonce hrozby plodí strach. Dejte zaměstnancům taktéž najevo, že se nemusí obávat se vám svěřit, přednést své nápady a vyměňte pocit viny za poučení. Jestliže se něco nezdaří, nehledejte viníka, ale udělejte ze situace příklad do budoucna. A nakonec, mějte dveře vždy otevřené a buďte dostupný pro každého, kdo zrovna potřebuje.
-bn-