Kopie, nebo originál?

Manažerská obec si často klade otázku, zda je lepší vymyslet si svůj vlastní způsob řízení, nebo se inspirovat manažerským uměním někoho jiného. Odpověď na tuto otázku není jednoznačná, v zásadě by však manažeři měli vycházet z principu nepřeskakování mezi jednotlivými trendy v řízení a neustálé snahy o poznávání sebe sama. Následovat manažerské techniky někoho jiného není vždy jednoduché ani zcela možné. Každá společnost si žádá specifický přístup k řízení a nelze tudíž převzít manažerské přístupy jiného člověka jako celek a aplikovat je na zcela jinou firemní kulturu. Chyby se v tomto smyslu dopustila již řada společností, mezi které se řadí i nechvalně proslulý **Enron** či automobilová společnost **Ford**.

Jestliže není vhodné kopírovat manažerské techniky jiných osob, mělo by být správným řešením zvolení zcela individuálního způsobu řízení. Jak by se však měl manažer zachovat bez žádného vodítka? Řízení v oblasti marketingu může být například zcela cizí technicky založeným vůdcům, kteří jej však potřebují například při uvádění nových technických produktů na trh. Mnozí z nich se domnívají, že si marketingové řídící vlastnosti osvojí prostřednictvím odborné literatury, hledají recept. Takový recept však v knihách není, není vlastně nikde. Úspěch tkví jedině v individuálním dosažení vyváženosti mezi marketingem a technikou u konkrétních osobností.

Podstatou úspěšného řízení je sebevědomí. Každý člověk má do jisté míry předpoklady k tomu, aby vedl ostatní. Důležité je proto soustředit se na vlastní síly a rozvoj vlastního talentu. Přejímat taktiky jiných manažerů je jistě možné, je však také nutné dále je rozvíjet a modifikovat podle příslušných potřeb. Správný vůdce ví, kým je a co si může dovolit. Pak přestává být dobrým a stává se lepším manažerem.

**Datum vydání:** III/2003