Současný manažer musí být vůdce, koordinátor, poskytovatel motivace – to vše vyžaduje kreativitu. Kreativní pracovní prostředí vyžaduje kreativní podnikový program. Ten může vycházet ze spontánních vnitrofiremních akcí, jako je rozesílání e-mailů s denními informacemi. Kreativitu je však nejlepší podporovat v době, kdy se lidé nejlépe soustředí na práci. Manažer by měl podřízeným vytýčit jejich úkoly a nechat jim takříkajíc volnou ruku v jejich plnění.
Zaměstnance lze z hlediska jejich přístupu k učení a plnění úkolů rozdělit do čtyř skupin: 1. Aktivisté – kreativní experimentátoři 2. Přemýšlející – ti, kteří musejí o všem hluboce přemýšlet 3. Pragmatici – ti, kteří v každé situaci vidí její praktické využití 4. Teoretici – ti, jejichž rozhodování vyžaduje předepsaná pravidla a definované postupy
Manažeři by si proto měli být vědomi toho, do jaké skupiny jejich podřízení spadají a přistupovat k nim s ohledem na to. Kreativita a spontánnost je ale zejména přirozenou vlastností dětí. Manažeři by se proto měli naučit naslouchat svým dětem a zkusit se společně s nimi zamyslet například nad tvarem sušenek, které denně jedí. Dítě může v jedné sušence vidět loď, horu nebo auto. Proč to tedy také nezkusit? Povečeří-li se svými dětmi a přečte si dětskou knížku, může manažer hned druhý den ráno rozvíjet obdobným způsobem kreativitu a fantazii svých zaměstnanců.