Strategické myšlení není jen věcí dobré analýzy. Zahrnuje veškeré kognitivní procesy, které se vztahují ke sběru a chápání informací a myšlenek utvářejících organizační strategii. Od lídrů si vedle kvantitativních analytických dovedností žádá rozvoj i těch kvalitativních, myšlenkových. Zejména se jedná o následující:
- Syntéza informací. Zatímco analýza spočívá v dělení celků na menší prvky, syntéza skládá jednotlivosti do celků. Řada manažerů stále nemá v syntetickém uvažování dostatečnou praxi.
- Přemýšlení v nelineárních směrech. Lineární přemýšlení (vztahy příčina – důsledek, plánování budoucnosti na základě minulosti) nemohou řešit problémy nelineárního světa. Co když například konkurence podnikne kroky, které do vaší lineární vize nezapadnou?
- Vizuální komunikace. Lidé většinou spojují strategické vůdcovství s pojmem vize. A nejlepší vizionáři jsou ti, kteří dokáží nakreslit obraz vhodnější budoucnosti.
- Využívání implicitních informací . Efektivní vůdcové věří sami sobě, i když nedokáží své rozhodnutí explicitně vysvětlit. Tato schopnost je důležitá zejména v případech, kdy vůdcové zastávají zásadní funkce ve strategickém vedení organizace.
Jedním z předpokladů strategického myšlení je tzv. reframing – snaha vidět situace z různých úhlů. Žádá si zvažování implicitních názorů a předpokladů, které se často považují za samozřejmé. Zkuste si položit následující otázky:
- Co byste dělali jinak, kdybyste skutečně naslouchali zákazníkům?
- Dokážete jinak přemýšlet o tom, co znamená kvalita ve vaší práci?
- V čem můžete být nejlepší? Jak to změní povahu vaší organizace?
- Staly se některé procesy a aktivity ve vaší organizaci spíše koncem než prostředky k dosažení nějakého konce?
-kk-