Dokud nedošlo k účetním skandálům v Enronu, WorldComu a dalších firmách, obecně se věřilo, že to, co je psáno ve výkazech a účetnictví firem, je svaté. Dnes jsou však akcionáři i investoři opatrnější – s trochou nadsázky se domnívají, že dokud manažeři velkých firem neslyší zapadnout dveře vězení, nedá se jim věřit. Všichni výkonní vedoucí firem s ročním ziskem více než 1,2 miliardy dolarů proto musí podle nového zákona vykazovat své příjmy nebo se hned k případným problémům přiznat. Manažeři jsou jak pod mikroskopem.
Výsledky jsou zveřejňovány na webových stránkách, takže se lidé mohou hned přesvědčit, kdo zmeškal lhůtu k podání tohoto přiznání. Není velkým překvapením, že nejvíce „opozdilců“ pochází z řad energetických a telekomunikačních společností. Ještě není jasné, jaké pokuty tyto firmy čekají. Další firmy sice tato přiznání podaly, vznesly však námitky, některé přiznání stáhly a přepracovaly. Například u společnosti **AOL Time Warner** v průběhu této doby vzniklo podezření na manipulaci s účty.
Ne každý však musí strávit léta za mřížemi – zákon totiž také rozlišuje, zda účetní měnili účty vědomě či nikoli. To však nabízí hned dvě možnosti zákon obejít – vedoucí firem mohou nutit své účetní, aby podepsali, že účty jsou přesné a uvedená čísla jsou pravdivá, popřípadě mohou „dělat hloupé“ a k diferencím ve výkazech se nepřiznat. Zákon také upravuje podmínky prodeje akcií, funkci auditorů a dalších partnerů firmy.
**Datum vydání:** VIII/2002
Article source The Economist - The Economist online edition