Emoce jsou základ

Emoční inteligence je tématem, o kterém se ve světě managementu hovoří stále více a důkladněji. Nedávná britská studie například potvrdila, že kontrola a příkazy rozhodně nestačí k tomu, aby byl manažer ve své práci úspěšný. Autorem studie je Graham Jones, profesor University of Wales, jehož snahou bylo porovnat sportovní a manažerské vítěze. Sportovci a manažeři mají podle něho mnoho společného, a to zejména na poli emočním. Elitní manažeři by podobně jako sportovci měli být duševně odolní, což znamená, že by konkrétně měli:
- být sebevědomí,
- umět se odrazit ode dna a po každé porážce se snažit opět zvítězit,
- vědět, čím sami jsou lépe než ostatní lidé,
- mít silné přání zvítězit,
- plně se soustředit vždy na aktuální úkoly,
- umět psychicky zvládat nečekané situace,
- ignorovat výkony druhých a soustředit se ne své vlastní,
- těšit se ze síly konkurence,
- umět se odpoutat od osobních problémů,
- umět zapínat a vypínat přístup k pracovním záležitostem.

Na první pohled se může zdát, že výše uvedené vlastnosti je možné interpretovat jako vlastnosti jednodimenzionálního, egoistického člověka, který se zajímá jenom o sebe. Znamená to tedy, že všichni úspěšní šéfové a sportovci jsou opovržení hodné osoby a emoční inteligence je pro slabochy, kteří jsou vždy až na posledním místě? Rozhodně ne. Duševní odolnost znamená předpoklad, že budeme pod velkým tlakem a budeme tomu umět i čelit, je to tedy emocionální kontrola. Lidé, kteří se pohybují na vrcholu (sportovním i manažerském) projevují vysoký stupeň připravenosti, který je klíčovým prvkem emoční inteligence. Bez něho by nemohli svou činnost vykonávat.

**Datum vydání:** II/2003