Čeho je moc...

Mohou dnes firmy brát vůbec elektronickou poštu vážně? Objem denně přicházející pošty je enormní. Stále více lidí se hrozí návratu z dovolené a času, který bude třeba věnovat třídění a vyřizování nahromaděných e-mailů. Dnes sice již není problém číst firemní poštu i doma, vyřizovat ji na dovolené by už ale zaměstnanec připravilo o veškerý volný čas. I přes nejnovější filtrovací zařízení se do firemních e-mailových schránek dostává nevyžádaná pošta obsahující pornografii, nabízející léky bez předpisu, peníze či dokonce řešení, které nás za tučnou úplatu údajně zbaví spamu. Kromě těchto sdělení však přichází i značný objem zpráv odeslaných z firmy, ze kterých nikdo velkou radost mít nebude.

E-mail je například dokonalým nástrojem pro delegování úkolů. Přeposláním určité povinnosti se odesílatel kromě práce zbavuje i nepříjemné nutnosti komunikovat tváří v tvář s kolegou nebo podřízeným, který ji udělá za něho. Dále lze e-mail výborně využít i pro informování všech, na čem se právě pracuje. Odpovědnost za plnění konkrétních úkolů se tak dělí mezi více osob, což se hodí zejména v okamžiku nějakého problému, za který by měl být odpovědný jeden člověk, ale najednou o něm vědí všichni.

Dalším typem e-mailu od kolegů, který nikoho nenadchne je zpravidla nesrozumitelné sdělení, které navíc nesouvisí s výkonem práce. Všichni asi známe ty případy, kdy kolegové rozesílají něco vtipného nebo mají potřebu sdělit nám, že se na obědě přejedli. V horším případě rozesílají e-maily rovnou se žádostí o potvrzení, zda si je adresát otevře, což v praxi více než k něčemu jinému vede k ignorování určitých odesílatelů. Některé firmy již pochopily, že e-mail začíná ztrácet svou serióznost a zavádějí ve svých řadách opatření i pro interní elektronickou komunikaci. Vědí, že e-mail má své nesporné výhody, také ale vědí, že všeho moc škodí.

-kk-

**Datum vydání:** I/2005