Musíme také mít na paměti, že často budeme mít tendenci jednat způsobem, který není objektivně správný, je však v souladu s našimi dosavadními zkušenostmi, zažitými představami a předsudky.
Nepochopení pravdy
Měli bychom cítit touhu po poznání a hledání pravdy. To znamená, že se musíme zabývat důvody pro něco a zároveň také možnými námitkami. Naším cílem by mělo být, abychom byli dobře informováni a abychom uměli zpochybňovat i názory, které ve společnosti převažují. Musíme umět zpochybňovat to, o čem jsou si ostatní bez přemýšlení jistí a co pokládají za samozřejmé. Měli bychom být i objektivní a upřímní, i ve chvíli, kdy to, co zjistíme, zpochybňuje naše vlastní zájmy i naše dosavadní přesvědčení.
Usilujte o pravdu
Lidé se často rozhodují na základě nepodložených stereotypů nebo zavedených názorů, které nemusejí být podloženy žádnými empirickými důkazy. Když zapojíme kritické myšlení, máme v ruce nástroj, díky kterému jsme schopni odlišit fakta od domněnek a fakta také náležitě vyhodnotit.
Pokud nám pravda nevyhovuje, můžeme být v pokušení ji jednoduše ignorovat nebo naše zjištění nějak zmanipulovat, aby vyhovovaly našim dosavadním představám. Pak můžeme sklouznout k relativistickému myšlení, které vede k postoji, že pravda je subjektivní a je vlastně pouze otázkou osobního názoru.
Buďte otevření
Zvažování alternativ je něco, co je samotným základem kritického myšlení. Musíme umět tolerovat rozporné nebo protichůdné názory a přistupovat k různým pohledům a perspektivám stejně až do chvíle, kdy si je zanalyzujeme a provedeme pečlivé zhodnocení. Také bychom měli brát názory ostatních stejně vážně, jako bereme své vlastní, uzavírá článek na webu psychologytoday.com. Neměli bychom být uzavření a nepřístupní změnám, což však neznamená, že bychom neměli být skeptičtí. Zdravá skepse je samozřejmě důležitou součástí kritického myšlení.
-jk-
