Právě je za námi další ročník LRQA Fóra, které bylo letos věnováno tématu identifikace a řízení rizik a příležitostí jako nového požadavku revidovaných standardů systémů managementu týkajících se norem ISO 9001 a ISO 14001 díky použití Přílohy SL.
Setkání proběhlo dne 11. září 2014 v pražském Clarion Congress Hotelu a konferenci již tradičně pořádala certifikační společnost Lloyd’s Register (LRQA) v čele s Ing. Jindřichem Znamenáčkem, ředitelem české a slovenské pobočky, a RNDr. Jiřím Baštou, Ph.D., technickým manažerem společnosti. Akce proběhla za partnerské podpory Slovenské spoločnosti pre kvalitu reprezentované jejím prezidentem Milanem Šestákem.
Kolik máme času?
Že je téma více než aktuální je z diagramu představujícím dosavadně nastavený harmonogram plánovaných revizí jasné a i přes tříleté přechodové období (do 09/2018) je nutné začít implementaci řešit již nyní a zajistit tak její plynulý přechod s plnou podporou vrcholového managementu a synchronizací s certifikační organizací.
Jak s tím souvisí riziko?
Koncept rizika byl vždy předpokládaný v normě ISO 9001 a tato revize jej nyní dělá mnohem jednoznačnější a staví na něm de facto celý systém managementu kvality. Ačkoliv riziko bývá mnohdy myšleno pouze v negativním slova smyslu, uvažování založené na tomto základě dělá z opatření natolik běžnou součást praxe, která je přirovnatelná k riziku přechodu přes silnici, a navíc nám může napomoci identifikovat příležitosti – má to tedy i svá pozitiva.
Cílem celého konceptu uvažování nad riziky je jistota ve schopnosti organizace poskytovat shodné zboží a služby a zvyšovat tak spokojenost zákazníka. Koncept rizika v rámci zmíněných norem ISO 9001 a 14001 pak tedy nesouvisí s ničím jiným než s nejistotou dosažení těchto stanovených cílů.
Řízení managementu rizik obecně vymezuje podnikání jasné hranice, které pomáhají negativní aspekty včasně odhalit a přijmout opatření k jejich eliminaci nebo alespoň ke snížení rizika. Bohužel, jak uvedl Milan Šesták, smutnou praxí je, že: „Většinou management už jen hasí to, co nastalo,“ a tedy zpětně se marně pokouší zmírnit negativní dopad, což bývá obecně největší překážkou při implementaci risk managementu.
Společnost LRQA s ohledem na zaměření letošní konference přizvala do letošního ročníku řadu svých klientů, kteří implementovali koncept risk managementu do svých systémů, aby sdíleli své zkušenosti a inspirovali publikum praxí ze svých rozdílných oblastí podnikání vyžadujících různé přístupy řízení rizik, které jim pomáhají generovat vyšší příjmy, eliminovat či snížit negativní efekty a celkově růst.
Jak se vypořádávají s rizikem cukrovinky, letecké motory či dodavatelé automobilového průmyslu?
Společnosti Wrigley, GE Aviation, Futaba, Cembit, ale i Cayman Pharma, Dopravní podnik hl. m. Prahy, CB&I a Infas, respektive jejich zástupci představili funkční přístupy k risk managementu ve své oblasti podnikání.
Wrigley se v praxi osvědčil systém managementu kvality zaznamenáváním tzv. „skoro nehod“ – nearmiss, který vyžaduje na jedné straně aktivní systematické zapojení pracovníků ohlašujících potenciální rizika a překážky vedoucí k možným budoucím problémům a na straně druhé plnou podporu a uznání shora při zachování jednoduchosti systému reportingu, kontroly a motivace k dalšímu podílení se na zlepšování celkové kvality.
Nearmiss přístup využívá obdobným způsobem také výrobní společnost Futaba pohybující se v automotive oblasti, která tuto metodiku propojuje se systémem auditu výroby a Henkaten managementem, a snaží se tak o přehledný komplexní a kontinuální systém řízení kvality se snahou řešit problémy ještě než se objeví.
Jinou zajímavostí bylo taktéž představení 8D reportu Milanem Peškem ze společnosti Cembit založeného na statistické analýze problému, zaměření se na prvotní příčinu (root cause) a zavedení skutečně trvalého opravného nastavení. Důležitá jsou v tomto případě fakta (čísla, časy, důkazy) zajištěná přímo na místě popisující určitý „příběh“ celé události.
Výroba leteckých motorů pod hlavičkou GE Aviation se s riziky vypořádává ještě mnohem precizněji. Riziko v tomto průmyslu je velmi vysoké, ať už z hlediska neplánovaného servisního zásahu nebo zastavení motoru. Ani zde komplikovanost systémů neobstála a těžištěm jejich úspěchu risk managementu je určitý denní rytmus kontrol shora i zdola a přehlednost reportování a vizualizace rizik, za použití tzv. heat mapy, zaznamenávající četnost výskytu rizik a jejich dopad.
To byly jen vybrané příklady z jinak nabitého programu setkání. Ačkoliv bylo zaměření prezentujících odvětví skutečně široké a přístupy k managementu rizik, kvality a potažmo i bezpečnosti rozmanité, o to více byly jednotlivé zkušenosti zajímavější a všichni se více méně shodli na minimálních požadavcích na funkčnost implementovaného systému: jednoduchost, přehlednost, kontinualita a zapojení celé firmy. Cíl totiž zůstává společný: vyvarovat se možným rizikům, s nimiž se každodenně musí potýkat, a naplnit příležitost, jak co nejlépe přinášet hodnotu zákazníkům.
