„Lídři musejí vnímat signály, které nepřetržitě přicházejí z neustále se měnícího prostředí, a musejí být ochotni dělat nutné změny. Nesmějí se však nikdy odchýlit od svého severu, kterým je silná vize postavená na autentických hodnotách,“ říká Klaus Schwab.
Právě leadership byl jedním ze stěžejních témat Světového ekonomického fóra 2017 ve švýcarském Davosu. Lídři světových vlád, byznysu a občanské společnosti na něm společně řešili otázky vnímavého a odpovědného leadershipu ve světle globální spolupráce, tržního kapitalismu, obnovení ekonomického růstu či tzv. 4. průmyslové revoluce.
Klaus Schwab shrnul nejdůležitější priority světového leadershipu pro rok 2017 takto:
1. Zvládnutí 4. průmyslové revoluce
Díky obrovskému pokroku v oblasti umělé inteligence, robotiky či nanotechnologií se mění celá existující průmyslová odvětví a vznikají zcela nová. Je třeba identifikovat a řešit globální problémy, které to s sebou přinese.
2. Dynamičtější mezinárodní spolupráce
Musí vzniknout efektivnější globální systém spolupráce veřejných a soukromých institucí, který bude řešit aktuální ekonomické, technologické, environmentální a sociální problémy. Dosavadní způsob mezinárodní spolupráce v tomto směru pochází z doby konce 2. světové války.
3. Obnovení globálního ekonomického růstu
Omezený ekonomický růst znamená omezenou životní úroveň. Pokračování stávající stagnace může mít za následek, že naše děti a vnuci na tom budou hůře než my. V roce 2017 se ve stínu technologického pokroku stane kritickou globální záležitostí sociální inkluze a nezaměstnanost mladých lidí.
4. Reforma tržního kapitalismu
Další výzvou letošního roku bude obnovit spojení mezi byznysem a společností. Je třeba začít vytvářet trvalé struktury pro dosažení rovnováhy mezi ekonomickými stimuly a společenským blahobytem.
5. Řešení krize v oblasti formování identity
Díky globalizaci je svět menší, ale složitější. Řada lidí ztratila důvěru v instituce i sebe navzájem a obává se budoucnosti.
Formování identity je, podobně jako politika, proces založený na emocích a má tendenci přehlížet dlouhodobé potřeby. Místo dlouhodobých vizí se tak objevuje nostalgické vzpomínání na lepší časy a návrat k národním kořenům.
Odpovědní lídři musejí vnímat strach a rozhořčení lidí jako legitimní problém, který je třeba řešit s dlouhodobou vizí lepšího světa sdíleného námi všemi.
-kk-