Šest vůdcovských stylů v jednom

Vůdcovství není jen o vás. Mnohem více je záležitostí potřeb lidí a organizace, které vedete. Konkrétní styl vůdcovství je třeba umět přizpůsobit konkrétním požadavkům situací a lidí, kteří se v nich nacházejí.

Odborník na emoční inteligenci Daniel Goleman popisuje ve své knize Primal Leadership šest různých vůdcovských stylů. Nejefektivnější vůdcové se dokážou mezi těmito styly pohybovat a volit ten správný ve správnou dobu. Všechny tyto styly by proto měly být součástí vašeho vůdcovského repertoáru.

- Vizionářský styl. Tento styl je nejvhodnější, když organizace potřebuje nový směr. Jeho úkolem je vést lidi směrem k nově sídleným cílům. Vůdce-vizionář dokáže vysvětlit, kam se skupina ubírá, nespecifikuje však již to, jak se tam má dostat. Dává lidem prostor k inovativnímu uvažování, experimentování a riskování.

- Koučovací styl. Tento styl se týká spolupráce vůdce vždy s jedním konkrétním zaměstnancem. Soustředí se na jeho rozvoj, hledání možností zlepšení a propojování osobních cílů s organizačními. Nejvhodnější je pro zaměstnance, kteří ukazují iniciativu a mají zájem o profesionální rozvoj. Neměl by však sklouzávat k přílišnému kontrolování zaměstnanců a snižování sebedůvěry.

- Slučovací styl. Tento styl zdůrazňuje důležitost týmové práce a vytváří harmonii ve skupině tím, že spojuje jednotlivé členy. Slouží především ke zvyšování morálky, zlepšování komunikace nebo obnovování důvěry v organizaci. Neměl by se však soustředit na tým v tak velké míře, aby přehlížel podprůměrné výkony některých zaměstnanců.

- Demokratický styl. Vychází ze znalostí a dovedností zaměstnanců, přičemž vytváří oddanost k výsledným cílům. Nejlépe funguje v případech, kdy další směřování organizace není jasné a vůdce potřebuje využít kolektivního uvažování týmu. V době krizí, kdy je třeba jednat velmi rychle, však může být nešťastný.

- Udávání tempa. V rámci tohoto stylu určuje vůdce vysoké výkonnostní standardy. Usiluje o to, dělat věci lépe a rychleji, a totéž očekává i od ostatních. Měl by být využíván jen s důkladným uvážením, protože se může negativně podepsat na morálce a dát lidem pocit, že selhávají.

- Rozkazovací styl. Tento styl je typickým příkladem „vojenského" vůdcovství - pravděpodobně ten nejpoužívanější, ale také nejméně efektivní. Jen velmi zřídka zahrnuje pochvalu a naopak zdůrazňuje kritiku, což opět snižuje morálku a spokojenost zaměstnanců. Efektivní může být pouze v případě krize, kdy je zapotřebí okamžité změny.

-kk-

Article source The Wall Street Journal Online - website of the prestigious economic daily
Read more articles from The Wall Street Journal Online