Není obvyklé, že ten, kdo řídí ostatní, by měl být laskavější, mít pochopení, být ohleduplný a méně hrubý? Zdá se, že špatné chování se vrací, zvláště na pracoviště. V jednom vydání The Wall Street Journal autor narazil hned na několik zpráv o násilnickém a nevhodném chování manažerů a vedoucích pracovníků. Samotné špatné chování byznysmanů není až tak velkým překvapením, protože existuje už léta. Překvapivé je, že se o něm tolik píše a přesto se zdá, že nikomu nevadí. Ošklivé, hrubé a strohé zacházení s podřízenými bylo dlouho základním znakem korporačního chování, proslavené manažery od Leony Hemsley po Michaela Eisnera.
Peter Drucker se tohoto tématu dotkl ve své klasické knize The Practice of Management z roku 1954: „Manažer rozvíjí lidi. Skrze způsob, jakým je řídí, jim usnadňuje nebo ztěžuje, aby se rozvíjeli sami. Určuje jim směr, nebo je dezorientuje. Vynáší ven, co je v nich, nebo to potlačuje. Zesiluje jejich integritu, nebo je kazí. Trénuje je, aby byli přímí a silní, nebo je deformuje... Každý manažer toto činí, ať už to ví nebo ne. Způsobuje, že se cítí dobře nebo uboze. Ale vždy na ně má vliv.“ Všichni manažeři, od výkonných ředitelů po liniové nadřízené, mají na výběr, jak budou jednat se svými podřízenými. Jak už pozoroval Drucker, manažer jim může pomoci být lepší nebo horší, angažovanější nebo přepracovanější. Některá jeho rozhodnutí budou dobrá, jiná špatná, ale nikdy nebudou zapomenuta.
-ba-