Jedním z nejškodlivějších důsledků selhání klíčové strategie je navazující překrývání neúspěšných či nedokončených strategií. Organizaci, její zaměstnance i podílníky to připravuje o energii a nutí s obavami čekat na další „velkou vizi“ nejvyššího vedení. I když ke strategickým selháním přispívají také externí faktory, nejčastěji jsou příčiny uvnitř organizace a vedoucí představitelé je mají plně pod svou kontrolou. Největší chyba nastává hned za začátku, když firma podcení trendy na trhu nebo zákaznické potřeby, případně přecení vlastní schopnost na ně reagovat. K selhání strategie vede i to, když organizace pokračuje „starým způsobem“, přestože zjevnou příčinou neúspěchu je měnící se trh.
Nepleťte si plánování s provedením strategie
Řada organizací chybuje v tom, že si v rámci strategického plánování plete cíle s výsledky. Totéž platí pro odklánění od vize celé strategické iniciativy. Dobře vypracovaná strategie odpovídá na otázku: „Jak splníme a zpeněžíme naši vizi?“
Nepodceňujte řízení změn
Vedoucí představitelé musí být schopni vysvětlit, proč dochází ke změnám. Nelze spoléhat na to, že zaměstnanci jejich záměrům automaticky rozumějí a dokáží je správně interpretovat. Strategická sdělení je třeba předávat jednotně, aby nedocházelo z dezinterpretacím.
Nezapomínejte měřit pokrok
Úspěšná organizace provádí v rámci implementace strategie pravidelná hodnocení postupu. Silný proces měření pokroku by měl být postaven spíše na dialogu než na žádosti. Jeho úkolem je zjistit, zda dosahujete vytyčených cílů, zda jsou původní předpoklady stále aktuální, co funguje dobře a co naopak špatně. Důležité je také sledovat, jak na novou strategii reaguje konkurence.
-kk-