Mezi finančními funkcemi programu MS Excel se nachází funkce PLATBA, která umí vypočítat právě velikost pravidelných splátek tak, aby to pokrylo i nárůst o daný úrok podle jednotlivých období.
Pozor, nebudou zde však zahrnuty poplatky za vyřízení úvěru či za posílání úvěrového výpisu. Toto jsou položky, které má každá banka jiné a ty si budete muset ke všemu přičíst navíc. Výsledek vám tedy může sloužit k orientačnímu výpočtu před vaším rozhodnutím.
Pravidla zápisu funkce PLATBA jsou: =PLATBA(sazba;pper;souč_hod;bud_hod;typ). Kde:
sazba je úroková sazba půjčky,
pper počet splátek,
souč_hod je současná hodnota (půjčky),
bud_hod je budoucí hodnota (nepovinná, tehdy bude 0),
typ je způsob splátek (začátek období = 1 nebo konec období = 0).
Jestliže tedy nyní chcete vypočítat měsíční splátku, označte si buňku, ve které potřebujete, aby se zobrazil výsledek (v daném příkladě B6). Potom již na řádku vzorců (případně na standardním panelu nástrojů) klepněte na ikonu Vložit funkci.
Tím se spustí Průvodce pro vkládání funkcí. V něm si již vyberte kategorii funkcí finančních a v ní vyhledejte funkci PLATBA.
Vyberte ji a klepněte na tlačítko OK. Tím se otevře druhý krok průvodce, který obsahuje seznam všech povinných i nepovinných argumentů.
Jednotlivé argumenty máte v daném dialogovém okně stručně popsány. Proto víte, že do políčka Sazba máte zadat odkaz na buňku s úrokovou sazbou. Ale pozor, hodnotu musíte vydělit 12, protože úrok je uveden jako roční, zatímco ve funkci počítáte se splátkami měsíčními.
Do druhého políčka Pper pak musíte zadat, jak dlouho budete půjčku splácet. V buňce B3 máte zapsáno sice 6 let, ale protože se opět má jednat o splátky měsíční, je třeba vypočítat, kolik to bude měsíců. Na prvním obrázku v tabulce si můžete všimnout řádku 4, ve kterém je doplněn na základě zadaných let výpočet měsíců pomocí jednoduchého vzorce =12*B3. Tedy do druhého políčka Pper zadejte odkaz právě na buňku s tímto vzorcem, tedy B4.
Do třetího políčka s názvem Souč_hod se pak zadává odkaz na výši vypůjčených peněz, tedy B1. Do políček Bud_hod a Typ zadávat nic nemusíte. Jedná se o takzvané nepovinné argumenty, které má v sobě daná funkce předvolené pro standardní události.
To znamená, že místo Bud_hod se bude počítat s 0, protože se předpokládá, že chcete poctivě celou částku splatit. V políčku Typ je pak standardní hodnota 0 a říká, že splátku budete dělat vždy koncem měsíce. Pokud byste dělali splátku na začátku měsíce, zadejte hodnotu 1. A nyní již opravdu klepněte na tlačítko OK, aby se výsledek v buňce B6 konečně zobrazil.
V dané situaci vychází, že by bylo potřeba splácet 3 165 Kč. Ve skutečnosti to bude asi o trochu víc, protože musíte počítat s nějakými poplatky, ale alespoň orientační výpočet máte připravený.
Pokud byste si měnili hodnoty ve vstupních buňkách (to znamená vypůjčenou částku, úrok a dobu splácení), hned se vám bude ukazovat i nový výsledek, protože vložená funkce je s danými buňkami propojena. Všimněte si, že se opravdu její zadání nachází na řádku vzorců.
Pokud jste si již nyní vypočítali měsíční splátku, zajímalo by vás, kolik za dané období zaplatíte navíc? K tomu již nepotřebujete žádnou funkci ani složitý výpočet. Stačí si jen představit, kolik měsíčně splácíte, kolik splátek musíte bance poslat a od toho odečíst skutečné peníze, které jste si vypůjčili.
To znamená, že například do buňky B8, zapíšete vzorec =B4*(-B6)-B1, který vám vypočítá to, co zaplatíte navíc. Pak už závisí jen na vás, jak se dál rozhodnete.
Jestliže byste si chtěli ještě dál zkoušet výpočty s půjčkami, vyzkoušejte si také funkci POČET.OBDOBÍ, která zase umí spočítat to, jak dlouho byste měli vypůjčenou částku splácet, když víte, kolik jste schopni platit měsíčně. Jaké by tedy mělo být zadání reálné situace?
Představte si, že potřebujete podobně jako v předchozím příkladě půjčit 200 000 Kč s úrokem 4,4 %. Víte však, že jste schopni měsíčně splácet pouze 3 000 Kč. Tedy potřebujete vědět, jak dlouho byste vypůjčenou částku spláceli.