Málokdy však skutečně platí, že minulost byla „objektivně“ lepší. Psychologové označují tento chybný vzor myšlení jako růžovou retrospekci. Je to dobře prostudovaná kognitivní zaujatost. Objevuje se z důvodu, že když přemýšlíme o minulosti, je pravděpodobnější, že budeme o lidech, událostech, místech a věcech uvažovat abstraktně. A když přemýšlíme o věcech abstraktně, je pravděpodobnější, že se zaměříme na pozitivní obecnost než na drsné a někdy kruté detaily.
Příklad: Pokud si vzpomínáte na rodinnou dovolenou třeba před pěti lety, pravděpodobně si budete pamatovat příjemné rozhovory, které jste vedli, dobré jídlo, a skvělé rodinné fotografie. Pravděpodobně si nebudete pamatovat, jak nepohodlné bylo spaní posteli nebo na špatné počasí během výletu na blízký ostrov.
Negativní detaily o minulých událostech v průběhu času odcházejí z naší paměti, zatímco pozitivní aspekty našich minulých zkušeností zůstávají. Je dobré, že k tomu dochází, protože nás to udržuje v pozitivním aktuálním rozpoložení. Pokud by naše mysl neplnila tuto funkci, bylo by mnohem méně pravděpodobné, že příští rok pojedeme na stejnou dovolenou.
Ve skutečnosti lidé, kteří si více pamatují negativní zkušenosti, pravděpodobně trpí na poruchy nálady, jako je deprese. Jinými slovy, růžová retrospekce je kognitivní zkreslení, které slouží důležitému účelu.
Na druhou stranu, kognitivní zkreslení může vést k výpadkům řádného rozhodování. Je to například jeden z důvodů, proč opakovaně vstupujeme do problematických vztahů. Čím déle to je od doby, kdy jsme zažili negativní dopady předchozího špatného vztahu, tím větší je pravděpodobnost, že necháme dobré vzpomínky převážit ty špatné a možná odpustíme neodpustitelné chování.
Vždy je dobrý nápad přistupovat k našim nostalgickým pocitům se zdravou mírou skepticismu. Dlouholetý psychologický výzkum obecně naznačuje, že naše nejlepší dny jsou před námi, ne v minulosti. Jedna ze studií například sledovala trajektorii optimismu lidí v průběhu času. Vědci zjistili, že optimismus byl nejnižší u lidí ve dvacátých letech, poté rostl postupně ve třicátých a čtyřicátých letech, vrcholil v padesátých letech a poté postupně klesal. Další studie zase zjistila, že spokojenost se životem v anglosaských zemích má tendenci se s věkem zlepšovat.
Jinými slovy, existují dobré důkazy o tom, že vaše nejšťastnější dny ještě přijdou, i když máte třeba právě nyní pocit, že je vám mizerně a věci se nedaří podle vašich představ. Nevyhýbejte se myšlenkám na minulost, ale vezměte vaše vzpomínky a pocity s rezervou. Nepoužívejte minulost jako záminku k tomu, abyste byli v současnosti nešťastní.
-bb-