V předchozím článku jsme vás informovali o tom, že lidé se obvykle rozhodují tak, jak jim velí tradiční stereotypy. Takovým stereotypem nejsou jen předsudky ohledně rasy, ale také to, že mladší lidé jsou kreativnější a starší jsou stabilnější. Dalším příkladem je tendence přisuzovat atraktivním mužům větší schopnosti a znalosti než těm, kteří atraktivní nejsou. Výzkum ukázal, že při hodnocení ostatních nezapomínáme promýšlet také to, jaký dopad bude mít vybraný kandidát na náš vlastní prospěch.
Osobní zájem může převládnout nad stereotypními představami
Všechny experimenty, které provedli výzkumníci na obchodní škole INSEAD, měly něco společného. Veškeré rozhodnutí probíhala v situaci, kdy úspěch toho, kdo rozhodoval, závisel do velké míry na tom, jak schopného kandidáta vybere. Právě tento fakt byl zásadní. Ukazuje totiž, že v reálném životě náš může osobní zájem být silnější než naše obecná tendence vybírat lidi, kteří jsou podobni nám samotným, kteří jsou ze stejné sociální skupiny. Když rozhodují lidé na podobné úrovni, je toto dobře pozorovatelné, tvrdí článek na webu knowledge.insead.edu.
Důsledky pro proces náboru
Měli bychom proto být opatrní, obzvláště dnes, kdy stále víc a víc firem nechává do výběru nových zaměstnanců zasahovat jejich budoucí kolegy. Jak bylo popsáno výše, situace, ve které si lidé vybírají své kolegy, je riskantní z hlediska diskriminace. A tomu by měl nějak zabránit manažer, do jehož týmu se nový zaměstnanec přijímá. Co může pomoci? Například systém, ve kterém každý musí svůj výběr náležitě zdůvodnit. Když musí své rozhodnutí podložit nějakou racionální úvahou, je daleko těží sledovat výhradně osobní zájmy.
Pokud jste právě vy kandidát, kterého si vybírají jeho budoucí kolegové, měli byste se snažit odhalit, jak vás asi hodnotí. Pokud budou chtít kolegu, který je schopný, ale na druhou stranu není schopnější než oni samotní, budete to mít těžké. Hranice mezi konkurencí a společnou prací není vždy ostrá a najít správnou rovnováhu bývá těžké.
-jk-