Sebevědomí českých manažerů aneb "my se vlka nebojíme!"

Čeští manažeři se domnívají, že jsou podstatně profesionálnější a dynamičtější než jejich západoevropští kolegové. I přesto si však nejsou zcela jisti svou konkurenceschopností na trzích Evropské unie. Tak lze shrnout závěry mezinárodní studie, k níž poradenská společnost Roland Berger čerpala poznatky v 25 podnicích západní Evropy a 70 firmách ze střední a východní části kontinentu (CEE). Spolu s polskými, maďarskými a ukrajinskými společnostmi se průzkumu zúčastnilo dvacet firem z Česka.

Ve způsobu organizace českých podniků, převládá s 57% funkcionální a s 32% divizionální členění. Maticové struktury využívá jen asi desetina tuzemských firem. Naopak v zemích Evropské unie má maticovou strukturu polovina firem a funkcionální pouze sedm procent. Manažeři oslovených společnosti uvádějí, že reorganizace podniku byly u domácích firem úspěšné ze 89% a v zemích unie ze 73%. Čeští manažeři se hodnotí jako profesionální, dynamičtí, přísní a orientovaní na zákazníka. Navíc si ve všech těchto charakteristikách přidělili o jeden až dva stupně vyšší známku než jejich západoevropští kolegové.

Zajímavý rozdíl panuje v Česku mezi odměňováním TOP managerů a druhou úrovní řízení. Platy určité části českých vrcholových řídících pracovníků záleží méně na jejich výkonech než v ostatních středoevropských zemích i ve státech unie. Navíc se při měření výkonnosti českých TOP managerů opomíjejí kvalitativní hlediska, jako je charisma a styl vedení. Čeští manageři jsou, pokud jde o vstup do Evropské unie, poměrně realističtí. Na rozdíl od ostatních firem z regionu CEE vnímají svoji konkurenceschopnost na unijních i světových trzích podobně jako jejich západoevropští kolegové.