Autor článku na webu management-issues.com upozorňuje na něco, co mu řeklo několik náborářů. Ukázalo se totiž, že lidé pracující na dálku mohou své zaměstnavatele skutečně změnit daleko snáz.
První důvod, jímž je menší počet překážek při změně práce, je zcela evidentní a příliš s ním nenaděláte. Druhý důvod - tj. loajalita - však dává schopným lídrům příležitost celou věc podstatně ovlivnit.
Náboráři obvykle věří, že není těžké přesvědčit někoho, kdo pracuje na dálku, k přijetí pracovní nabídky, která slibuje:
- lepší nebo zajímavější práci,
- vyšší mzdu.
Zaměstnanec pracující na dálku se o změně práce rozhoduje relativně snadno, bariér má totiž méně. A moc s tím neuděláte. Když totiž někdo pracuje z domova, pracovní podmínky se pro něj s novou prací moc nezmění. Pracovní doba bude nejspíš také stejná… a ani dojíždění se nijak nezmění. Nakonec proto není divu, že těmto pracovníkům může stačit malá změna ve výši mzdy nebo příležitost dělat o trochu zajímavější práci.
Zásadní jsou vztahy a angažovanost
Pokud je daný pracovník emočně spojen se současným zaměstnavatelem a s kolegy, pravděpodobně zůstane – a to platí i tehdy, když pracuje na dálku. Pokud však právě lidé pracující na dálku takto propojeni nebo jinak angažovaní nejsou, je pravděpodobnost jejich odchodu mnohem větší. V tom je ten zásadní rozdíl.
Je to o tom, mít s pracovníky dobré vztahy, a také zajistit, aby byly dobré vztahy mezi kolegy navzájem. Pracovníci mohou mít rádi svého zaměstnavatele nebo práci samotnou – to není to samé. Šťastní a spokojení pracovníci se už konkurenci nepřetahují tak snadno – obvykle vyžadují minimálně o 10-15 % vyšší mzdu, aby o nabídce vůbec začali uvažovat.
-jk-