Když se soustředíte na něco příjemného, činnost mysli se zpomalí a vy automaticky relaxujete. Na druhou stranu, pokud se vaše mysl nedokáže soustředit a hlavou se vám honí tisíce věcí, jste často ve stresu, zmatení, bere vám to energii a nedokážete relaxovat.
Svůj neklid často svádíme na stres, hluk, náročný život, druhé osoby, fyzickou bolest, práci apod. Prvotní příčina je však mnohem jednodušší: naše mysl je příliš zaneprázdněná. Moc přemýšlíme. Nekonečný proud starostí, představ, plánů a vnitřních dialogů nás vyčerpává. Stávají se z nás „myšlenkoholici“, vydaní napospas rozmarům mysli.
Myšlenky jsou vázané na emoce
Myšlenky jsou v hlavě a emoce v těle. Například myšlenka strachu se v nás odrazí jako stažení ramenou, žaludku, případně dalších částí těla. Takto zjednodušeně vznikají psychosomatické nemoci. Abychom se dokázali uvolnit, potřebujeme se naučit používat naši mysl, aby ona nezneužívala nás.
Technika „mindfulness“ je velmi prospěšná, rychle uvolní tělo a zklidní mysl. Je založená na principu meditace a jednoduchých cviků z jógy. Je to vynikající prostředek ke snížení stresu, pomáhá při uzdravování a povzbuzuje jasné a kreativní myšlení. Existuje velké množství výzkumů, které to potvrzují (můžete se například podívat na www.mindfulness.cz).
Většina meditačních technik je pod povrchem velmi podobná. Vše začíná uvolněním těla a zklidněním mysli. Některé techniky jsou účinnější než jiné. Velmi záleží na konkrétní osobě.
Můžete začít třeba tak, že se pohodlně pokud možno s rovnými zády posadíte na židli a nekřížíte ruce a nohy. Potom začnete zhluboka dýchat. Pozorujete svůj hluboký nádech a potom výdech. Nebo si můžete zvolit předmět meditace. Měl by to být předmět, který si snadno dokážete představit a který ve vás evokuje příjemné pocity, např. květ růže. Dech nebo předmět meditace slouží jako kotva, ke které se vracíte, pokud se vaše mysl někam zatoulá. Meditovat můžete i při chůzi nebo při jakékoli činnosti. Rozhodně není třeba pokaždé vyhledávat tiché místo. Meditaci je třeba zvládnout za chodu běžného života. Okolní podmínky ale ovlivňují hloubku meditace. Je lepší jakýkoli trénink než žádný trénink.
Meditace je na první pohled velmi snadná, přece se jen pokoušíte soustředit na jednu věc, například dech a vše ostatní, jako jsou myšlenky a pocity, necháváte běžet na pozadí. Proč je tedy tak těžké udržet pozornost? Proč tolik lidí zkouší meditovat a potom to znechuceně vzdá?
Za vším hledejte rušivé podněty
Ostatní myšlenky a pocity nám totiž přijdou často důležitější a zajímavější než předmět meditace. Přiznejme si fakt, že meditace je někdy nuda. Ať se soustředíte sebevíc, stále nepřímo sledujete i ostatní pocity a myšlenky, které nepřetržitě proudí na pozadí mysli a jsou pro vás zajisté zajímavější. Často také zaregistrujete hluk zvenku, zakašlání nebo např. bolest v rameni. Někdy začnete přemýšlet, co si dáte k večeři nebo co dělal syn ve škole. Mohou vás vyrušit i vzpomínky na minulost a budoucnost. Mysl je totiž neustále v pohybu.
Proč se vůbec soustředíme na dýchání nebo na jiný předmět? Hlavním důvodem je fakt, že koncentrace zpomaluje. Soustředění nás chrání, aby nás nesmetly divoké vlny emočně zabarvených myšlenek. Umožňuje nám vystoupit z proudu vědomí (myšlenek), který jen zpovzdálí nezaujatě pozorujeme. Ať se soustředíte sebevíce, proud myšlenek se nikdy úplně nezastaví, ale vy budete schopni soustředit se, relaxovat a nenechat se myšlenkami vyrušovat.
Když vás něco rozptýlí, nezlobte se na sebe. Jednoduše se vraťte zpátky ke svému předmětu meditace. Hlavním smyslem je myšlenky pouze zaregistrovat bez emočních výkyvů a dále se jimi nezabývat. To je ideální stav klidné a čisté mysli, který je možné nacvičit v meditaci a následně přenést do běžného života.
Navíc v běžném životě myšlenky často vznikají na základě domněnek, které se nikdy nestaly a nikdy nestanou. Bylo zjištěno, že mozek vykazuje stejnou stresovou reakci na situace, které si jen představujete a které skutečně probíhají. Schopnost koncentrace, kterou prohloubíte prostřednictvím meditace, budete umět přenést do běžného života, což vám pomůže získat určitou kontrolu nad svými myšlenkami, usnadní práci, řešení konfliktů, vyrovnávání se s různými problémy a nároky všedních dnů.
Praktické tipy
-
Meditovat lze i krátce aspoň 5 minut denně.
-
Dech je nejlepší spojenec proti stresu.
-
Tři desetiminutové meditace denně jsou účinnější při zvládání stresu než jedna třicetiminutová.
-
Můžete využít „hluché“ časové úseky během dne, například když na něco čekáte.
-
První pomoc při stresu: soustřeďte se na smyslové podněty v přítomném okamžiku, které jsou ve vašem bezprostředním okolí – zapojte zrak, sluch, čich, chuť a hmat – myšlenky nechte běžet jako kulisu na pozadí, nesledujte je.
-
Relaxaci můžete podpořit éterickými oleji, např.: santal, pačule, nard, myrha, máta.
Tak ať se vám hezky relaxuje.