Pokud jste zodpovědní za řízení kreativců, musíte jim v první řadě dát prostor k experimentování. Tito lidé potřebují svobodu. Může se stát, že po vás budou požadovat přístup k drahým nástrojům. To vše kvůli inspiraci, vysvětluje znalostní portál obchodní školy INSEAD.
Může to svádět k představě, že kreativci nechtějí žádnou strukturu, ale tak to není. Naopak, oni potřebují, aby jim jejich nadřízení ukládali termíny ke splnění úkolů a také aby jim poskytovali nezbytnou podporu. Někdy však může nastat konflikt mezi osobností a stylem kreativce a stylem a kulturou společnosti. Raf Simons tak opustil Dior jen aby se připojil ke společnosti Calvin Klein. Jeho minimalistický přístup k módě a zaujetí jednoduchým designem a barvami v této nové firmě fungovaly daleko lépe.
Příklady z reálné praxe: Fungující partnerství
To, že designéři potřebují nezbytnou strukturu a podporu můžeme pozorovat i v případech, kdy se spojí s byznysmeny a vytvoří společné partnerství. Například Tom Ford se dal dohromady s Domenicem de Solem, který předtím působil jako nejvyšší šéf v Gucci. Dalším příkladem by mohl být Patrizio Bertelli, který své podnikatelské nadání propojil s kreativními vlohami Miucciy Prady.
Když lidé v takovém partnerství dobře rozumějí svým rolím, napětí zmizí. Nicméně obě strany si musejí rozumět a musejí se vzájemně respektovat. Kreativci prostě potřebují speciální prostředí. Na druhou stranu si však sami musejí uvědomit, že pro dlouhodobý úspěch v byznysu je třeba promyšlené a obezřetné řízení.
-jk-