Neformální mentorování spočívá v krátkodobé pomoci mentora novému zaměstnanci. Mentor přitom zaměstnanci poskytuje čistě základní informace o každodenním chodu podniku a pomáhá mu osvojit si odpovědnosti jeho práce. Zaměstnanci mu – jako svému kolegovi - mohou klást otázky, které by jinak museli pokládat nadřízenému, což má pozitivní psychologický účinek. Neformálními mentory jsou většinou dobrovolníci. U mentorování formálního jsou však již jmenováni nadřízenými.
Formální mentory jmenuje podnik na základě jejich znalostí a zkušeností, aby pomáhali zaměstnancům, o nichž se podnik domnívá, že disponují značným potenciálem a budou tak pro něj největším přínosem. Tuto funkci vykonává mentor dlouhodobě, většinou až do doby, kdy daný zaměstnanec dosáhne jeho úrovně. Ať už se ovšem jedná o mentorování formální či neformální, důležité je, aby obě strany pochopily následující:
- Úkolem mentora je zaměstnanci radit a pomáhat, nikoli zastupovat jeho nadřízeného. - Vztah mezi mentorem a zaměstnancem je důvěrný a profesionální. - Způsob vzájemné komunikace je třeba domluvit předem. - Časové hranice mentorování je třeba nastínit hned na začátku. - Vztah mezi mentorem a zaměstnancem musí být založen na otevřenosti s respektu. Zdroj: chartcourse.com - Stránky amerického konzultanta Gregory P. Smithe věnované vedení, retenci zaměstnanců, budování týmů a řízení zněm. Zobrazit přehled článků ze zdroje chartcourse.com