Jenže obrazovka i procesor jsou vzájemně tak propojeny, že bude problém poznat, v čem vlastně spočívá příčina nezdaru. Jaký tým učinil při návrhu rozhodnutí, které vedlo k selhání? Inovační projekty, na kterých spolupracují pracovníci s různými specializacemi, podle webu obchodní školy INSEAD přinášejí riziko, že se nakonec (když dáme vše dohromady), dobereme nesprávných závěrů.
Jak mohou manažeři pomoci navzájem závislým pracovníkům přijímat ta nejlepší rozhodnutí?
Chtějí-li manažeři předejít nesprávným závěrům, mohou popřemýšlet o tom, jak jsou nastaveny incentivy. Když je odměna příliš těsně sepjata s výkonem, zaměstnanci mohou ztratit chuť postupovat metodou pokus-omyl (což je cesta, která vede k efektivnímu učení v rámci jakékoli organizace). Odměňujte raději vedle výkonů i vytrvalost. Potom vaše inovační projekty nebudou končit ve slepých uličkách. Když se učí několik týmů vedle sebe, může ta samá alternativa na jedné straně, která včera selhala, dnes vést k úspěchu. Záleží to na tom, jak dnes vyřešila svůj úkol druhá strana.
V nedávné práci autoři namodelovali strany, které na sebe reagují. Cílem bylo zjistit, jak počáteční domněnky ovlivňují následný proces učení. Když je počáteční plán sdílen, tak i v případě, že je chybný, může dopadnout dobře. Minimálně lépe než situace, kdy na začátku není žádný plán nebo kdy má každý ze spolupracujících týmů svůj vlastní plán, přičemž jeden je správný a druhý chybný.
Řízení společných procesů učení
Při procesu učení, který probíhá najednou ve více týmech, může vedoucí manažer věci pozitivně ovlivnit. Přitom nemusí záležitosti ani technicky rozumět lépe než jeho podřízení. Stačí jen, aby připravil společný plán, společnou sdílenou představu, a celý proces hledání bude fungovat lépe. A dokonce i tehdy, kdy onen počáteční plán je chybný.
-jk-