Organizační změna může rozhoupat poplašné zvony. Dokáže ovlivnit jasnost myšlení a paměti, když se mozek snaží identifikovat možné hrozby. Bezvýznamným událostem najednou přiřadí velký důraz, ztrácíme důvěru a náš výkon začíná trpět. Existuje výzkum, který tvrdí, že lidé mohou zvládnout i velmi špatné zprávy mnohem lépe, než když jsou ponecháni v dlouhodobém stavu nejistoty. Znalost a jistota, a to i v případě, že budoucnost na první pohled vypadá neradostně, umožňuje lidem lépe se připravit na to, co je čeká. Co se děje v situacích, kdy se mozek vlivem změn ocitá na neznámé půdě? To bylo předmětem nedávného článku na serveru hrzone.com.
Nakládání s nejistotou
Díky poznatkům z neurověd víme, že v nejisté situaci existují tři způsoby, jak pomoci mozku vytvořit si alespoň malé ostrůvky jistoty:
1. Drobné kroky. Rozdělte dlouhodobé cíle do kratších kroků, jednotlivých úkolů a cílů, kterých lze dosáhnout v rámci, řekněme, jednoho dne nebo týdne. Dokonce i drobné úspěchy jsou povzbudivým impulzem do mozku, který je pak lépe připraven čelit dalším výzvám.
2. Pravidelné aktualizace. V době krize v práci je dobré držet se předem dohodnutého harmonogramu poskytovaní pravidelných aktuálních zpráv. I když nemáte mnoho nebo nic nového, co sdělit, lidé vždy ocení řádný komunikační proces.
3. Dostatek času. Lidé v práci potřebují čas přemýšlet o tom, co se kolem nich děje, proč a jestli změna byla nezbytná. Budeme-li získávat postřehy založené na našich vlastních myšlenkových procesech, spíše dokážeme přijmout změnu, než kdybychom k tomu byli někým pobízeni.
-bn-