Převážná většina těchto článků však předpokládá, že jsme všichni ze západního civilizačního okruhu a že se stýkáme s lidmi z totožného kulturního prostředí. Jsme vedeni k tomu, že musíme lidem koukat do očí. Že se musíme umět ozvat. A jsme povzbuzováni k tomu, abychom se usmívali, když mluvíme.
Tyto tipy nás však mohou dostat rychle do potíží, když je aplikujeme v interakcích se známými z jiných kultur, upozorňuje nás web management-issues.com.
- Přímý oční kontakt znamená v některých kulturách jistotu a respekt. Na rozdíl od toho však v jiných kulturách znamená zpochybnění a neúctu.
- Schopnost ozvat se demonstruje důvěru a kontrolu v USA, zatímco v Číně se důvěra a kontrola projevuje zachováním mlčení a ticha.
- Když dítě odchází na rok studovat někam daleko, otec plakající před svým potomkem ukazuje podle některých kultur svou slabost, zatímco v jiných kulturách ukazuje svou lásku.
Co bychom tedy měli dělat
Náš selský rozum nestačí. Ani nemůžeme doufat, že bychom byli schopni se naučit, co dělat a co neudělat pro každou jednotlivou kulturu, se kterou se můžeme setkat. A aby to bylo ještě komplikovanější, i tato zobecnění pro jednotlivé kultury neplatí stoprocentně.
Emoční inteligence je prvním krokem
Emoční inteligence je schopnost všímat si a vyhodnocovat emoce vlastní i emoce ostatních. Potřebujete ji, abyste byli silným lídrem, abyste podpořili týmovou spolupráci a abyste měli dobré rodinné vztahy. Chcete-li být kulturně inteligentní, musíte být nejprve schopni číst a reagovat na emoce lidí z kultur, které jsou blízké té vaší. Kulturní inteligence nedosáhneme bez dobrého sebeuvědomění, což je jedna z hlavních součástí emoční inteligence.
-jk-