E-learningové programy třetí generace se od těch předchozích liší zejména v tom, že umožňují personalizaci zkušeností uživatele. Princip (a další rozdíl oproti dřívějšku) spočívá v tom, že se obsah učiva musí rozdělit na menší části a tyto části pak poskytnout uživatelům právě tehdy, když to potřebují. Předchozí výuka s využitím počítače byla pouze elektronickou alternativou školení ve třídě.
E-learning rozšiřuje stávající možnosti výuky, protože se zaměřuje na nejaktuálnější problematiku. Často využívané jsou e-learningové kurzy týkající se spolupráce a optimalizace řetězce nabídky a poptávky. Trhy se komplikují a firmy jsou stále citlivější na výpadky ve znalostech a zkušenostech svých zaměstnanců. E-learning jim umožňuje držet krok s dobou a obstát v konkurenci.
Ideálním přístupem je pravděpodobně smíšené učení. To spočívá ve využití asynchronních i synchronních metod – např. vyprávění příběhů a další předávání znalostí, popř. praktická výuka. Ideální e-learningový systém třetí generace by konkrétnímu zaměstnanci, který by měl např. problémy s určitým přístrojem, vyhledal odborníka na opravy těchto přístrojů. Zaměstnanec by s tímto odborníkem navázal kontakt prostřednictvím videokonference a tento odborník by provedl zaměstnance celým procesem nápravy problému. Celý postup by se poté zaznamenal pro další využití. Zdroj: Job Universe - server obsahující strategické tipy pro personalisty i uchazeče o zaměstnání Zobrazit přehled článků ze zdroje Job Universe