Zásadní problém rozvoje emoční inteligence spočívá v tom, že lidé, kterým emoční inteligence nejvíc chybí, si to vůbec neuvědomují. V zajímavém článku na serveru Harvard Business Review o tom píše koučka vysokých manažerů Muriel Maignan Wilkinsová. Popisuje případ koučovaného manažera, kterému nechyběl vysoký potenciál a silná schopnost dosahovat výsledků. Lidé, kteří s ním pracovali, jej však považovali za bezcitného hráče schopného jít přes mrtvoly. Uváděli příklady situací, kdy je ignoroval nebo ponižoval. Když se seznámil s touto zpětnou vazbou, měl pocit, že muselo dojít k omylu.
„Chybělo mu sebeuvědomění a empatie, což jsou základní znaky emoční inteligence,“ vysvětluje Wilkinsová a přikládá seznam několika varovných signálů, které vám napoví, že byste měli začít pracovat na své emoční inteligenci.
-
Často máte pocit, že vás ostatní nechápou. Rozčiluje vás to a nutí jednat netrpělivě.
-
Překvapuje vás, jak citlivě ostatní reagují na vaše poznámky, které myslíte jako vtip.
-
Jste přesvědčeni, že za většinu problémů ve vašem týmu mohou ostatní.
-
Není vám příjemné, když od vás ostatní chtějí pochopení pro své city.
Máte-li potíže s těmito situacemi, vyzkoušejte následující postup.
Začněte zpětnou vazbou
Ptejte se svého okolí, jak vnímá, co děláte i co neděláte. Nesnažte se hledat výmluvy pro své chování a dobře poslouchejte. Změnit se můžete až poté, kdy přestanete být defenzivní a přijmete zpětnou vazbu.
Dávejte si pozor, co říkáte
Lidé s nízkou emoční inteligencí si neuvědomují, jak si mohou ostatní mylně vykládat jejich slova. Když například řeknete: „Opravdu nevím, co je na tom tak těžkého.“, ostatní si to mohou vyložit jako výraz nezájmu o jejich city. Uvědomte si, jaký dojem chcete dělat a jak chcete, aby se lidé kolem vás cítili. Podle toho pak formulujte své myšlenky.
Nereagujte ukvapeně
Emočně inteligentní člověk reaguje s rozmyslem. Vždy nejprve vyslechne druhou stranu a sám se uklidní. Vyčkat s reakcí neznamená nereagovat, ale dát prostor sobě i ostatním.
Nezapomínejte na své vlastní pocity
Učit se vnímat situace očima druhých je důležité. Neznamená to však, že byste měli přehlížet, jak se cítíte vy sami. Naopak zvažujte oba pohledy a hledejte průniky.
-kk-